Na této stránce právě pracujeme, děkujeme za pochopení, přátelé...

 

ODKUD PŘICHÁZÍME,

PROČ ŽIJEME,

KAM SE VRACÍME

 

Přátelé,

 

již se rozpomínáte na svá umírání, na to, že zánik života není možný a že smrt je pouhou pozemskou iluzí konce, které mnoho bytostí uvěřilo a stále věří. Už víte, že smrt je radostnou, naplánovanou a očekávanou přeměnou formy bytí, další destinací na vaší cestě k původní Dokonalosti, je návratem Domů.

V této kapitolce Vám nabízíme další související informace, informace týkající se důležitosti vědomého prožívání vašeho pozemského života, důležitosti vašeho duchovního růstu v tomto životě a vaší klíčové přípravy na radostný odchod z pozemského života. Nabízíme vám informace, které vám mohou pomoci dosáhnout v tomto životě toho, co potřebujete, abyste se v Radosti a se splněným posláním vrátili Domů. Budeme hovořit například o kontrole vašich myšlenek, působení negativních sil a ochraně před nimi, o lidské vůli i velkém zapomnění, které, jak už víte, je klíčovou součástí a předpokladem pro splnění vaší mise (nejen) na Zemi. Zmíníme se také o duchovní otupělosti, poradíme, jak nastoupit cestu k probuzení Ducha, procítíme pomoc Pána Ježíše Krista pro náš radostný návrat Domů a oživíme si další souvislosti vašeho nekonečného Života.

Podkladem této kapitolky je kniha Gisely Weidner "Odkud přicházíme, proč žijeme, kam se vracíme".

Informace v této knize byly zpracovány podle sdělení duchovních učitelů Emanuela, Nella, přátel Roberta, Karla, Baird Spalding, Johannes Greber a J. Tomfrohrde, publikovány roku 1995 a od té doby jsou s láskou šířeny po celém světě.

Jednotlivé kapitoly knihy jsme pro potřeby tohoto webu a tématu upravili: některé části zkrátili nebo vynechali, některé údaje také doplnili či blíže vysvětlili. Veškeré změny byly učiněny v souladu s naším vnitřním vyciťováním pravdivosti informací a vědomím důležitosti klíčových informací pro každého člověka. Knihu máte, přátelé, k dispozici také na webu www.vesmirni-lide.cz.

Děkujeme Stvořiteli Prvotnímu Všeho a Všech a Andělům z Nebe za vedení a pomoc při této práci...

 

(1)

Můj odchod z pozemského života

.....

Aniž bych to tušil, přišel čas, kdy se přiblížil také můj návrat ke Stvořiteli. Bylo mi šedesát devět roků a cítil jsem se zdráv. Na nemoci totiž nebyl čas...

... V pátek před nedělí, jsem se náhle necítil dobře. Dostavily se těžkosti se srdcem, dýcháním, bolesti, srdeční mrtvice a nakonec smrt.

Ale smrt není zapomenutí, odchod do tmy, smrt je brána dalšího života. Chtěl bych vám vyprávět, jak jsem prožíval svou smrt. Tělesná slabost mne upoutala na lůžko. Po celou dobu nemoci, byly to jen hodiny, neboť můj přechod nebyl dlouhý, jsem pozoroval kolem lůžka bílé, zářící postavy. Vy je nazýváte anděly. Přišly, aby mi pomohly při uvolnění mého astrálního těla od těla fyzického. Dnes to vím a dovedu vysvětlit, ale tehdy jsem si myslel, že mám halucinace v důsledku působení podaných léků. Čím více sílila bolest a píchání u srdce, tím jsem je viděl zřetelněji. Někdy čtyři, později až šest zářících postav, které se zabývaly mým tělem. Neměl jsem strach, ale určitá tíseň se dostavila. Pak přišly opět okamžiky, kdy jsem vnímal přítomnost lékaře, starosty a mé věrné Anny, farské kuchařky. Mnohdy jsem vykřikl bolestí a starosta nutil lékaře, aby mne nechal převézt do nemocnice. Ten však mínil, že v tomto mrazu tak dlouhou cestu nepřežiji.

Po určité době přišly světlé postavy zcela blízko pod vedením zářící, vysoké bytosti. Mé bolesti zmizely. Vrátily se však s okamžikem, kdy jsem byl opět schopen vnímat lidi kolem lůžka a slyšel jsem, jak lékař říká: „Myslím, že došlo k srdeční mrtvici. Svědčí pro to pokřivený výraz obličeje, na rtech a ušních boltcích je již zřejmá smrtelná bledost.“ Krátce potom potvrdil moji fyzickou smrt.

 

Ale já nebyl mrtvý. Byl jsem při vědomí a domníval se, že sním. Andělé mi byli blízko a přátelsky se mnou hovořili. Vše se odehrávalo v ovzduší harmonie a vnitrního tepla. Slyšel jsem jejich slova: „Roberte, vracíš se domů. Pán tě zavolal zpátky.“

Vůdčí anděl, který byl mým celoživotním duchovním průvodcem, mi podal pohár s červenou posilující tekutinou, která voněla po tymiánu, mátě a hořci. Zároveň mi dodal sílu, abych byl schopen vstát a vstoupit do malého vozu. Ten mne dopravil do zářící osvětlené haly. Tři andělé se se mnou rozloučili. Vůdčí anděl a jeho společník zůstali. Unaven, a pravděpodobně i účinkem vypitého elixíru, jsem tvrdě usnul.

Nevím, jak dlouho jsem spal. U mého lůžka stál jen vůdčí anděl. Měl radost z mého probuzení a osvěžení. Řekl mi: "Tvůj život na zemi byl dobrý a dělal jsi mi často radost. Sloužil jsi svým bližním a Bůh tě za tuto službu bohatě odmění. Pokud souhlasíš, půjdeme nyní k bytostem vyšším než já." Potom se mne ještě ptal, zdali ho znám. Po celý život byl mým duchovním průvodcem, mým andělem strážným. Musel jsem přiznat, že ho neznám. ¨

 

Vstal jsem a s radostí si uvědomil, že všechna bolest a těžkosti mého těla zmizely. Duchovní vůdce mne vyzval, abych ho následoval. S nepopsatelnou radostí, pocitem štěstí a harmonie jsem s ním odešel do prostoru, který byl rozdělen na malé části. Vkročili jsme do jedné z nich a vzápětí se mi zdálo, jako by se přede mnou rozzářilo veliké zrcadlo. V něm jsem viděl probíhat celý svůj předešlý život. Viděl jsem matku, babičku, své zrození, atd. Spíše jsem tyto obrazy jen pociťoval, ale nedovedl si tuto skutečnost vysvětlit. Pomalu jsem si však uvědomil, že ze mne samotného vychází jakási síla, promítající tyto obrazy na zmíněné zrcadlo. Mé dětství, nemoc, otcovo rozhodnutí, celý můj život se ke mně vracel. Náhle stáli vedle mne všichni moji pozemští příbuzní, známí přátelé i obyvatelé farnosti. Se všemi jsem se cítil spojen neviditelnými vlákny lásky, vděčnosti, radosti a náklonnosti. Když jsme se pozdravili, loučili se jeden po druhém. Přišli i další, objevující se v tom pořadí, jak jsem je potkával v životě. Někteří přišli s díkem, jiní se pouze mlčky uklonili, jiní přinesli lesní kvítka a jedlové větvičky. Tak jako při oslavě pozemských setkání. Tak se přede mnou odvíjel celý život. Někteří přátelé přišli neupravení a zanedbaní, u mnohých mne prosil můj duchovní vůdce o dar lásky, síly a útěchy. Slíbil jsem jim, že jim chci i nadále pomáhat a oni vděčně můj slib přijali. Celé moje životní panorama se promítalo před mými zraky i mým srdcem. Mnohdy s pocity radosti a uspokojení, jindy s hlubokým smutkem.

Náhle se otevřely dveře a dvě vysoké, vznešené, zářící postavy, ještě mnohem krásnější než můj duchovní vůdce, vstoupily dovnitř.

Ptaly se, zda jsem ochoten učit se a poznávat chyby i omyly minulého života. Krátce a rozhodně jsem odpověděl: "Ano". Nato mne vyzval ten vznešenější, abych je následoval. Nedá se říci, že bych s nimi šel, spíše bych řekl, že jsem se vznášel v jejich středu, až jsme zůstali stát před prostorem označeným čísly. Zároveň jsem zjistil, že se změnilo moje oblečení. Mělo nyní zcela světlou barvu. Průvodci se rozloučili a já zůstal se svým duchovním vůdcem sám.

 

Brzy mne obklopili obyvatelé sféry, v níž jsem se ocitl, a vysvětlili mi, že oblast, kde se nacházím, je přípravnou sférou učení pro všechny, kteří jsou ochotni pomáhat pozemšťanům. Srdečně mne vítali a těšili se z mého příchodu.

Můj duchovní průvodce mi řekl, že sféra, ve které se právě nacházím, je důležitou školou pro poznání duchovní pravdy, neboť křesťansko-katolické učení (jehož zastáncem a předavatelem jsem za pozemského života byl) je vystavěno na určitých dogmatech, neodpovídajících skutečnosti. Přijal jsem tedy cestu čistého Poznání. Můj průvodce mi vysvětlil, že je mým duchovním přítelem a bratrem, na jehož pomoc se mohu vždy spolehnout. Radil, abych začal s poznáváním reinkarnační a vývojové nauky.

 

Učil jsem se ve skupině ostatních bratrů, kteří se ke mně chovali velice mile a pozorně: Učil jsem se s nadšením a po krátké době jsem byl připraven s mnoha dalšími plnit vyšší úkoly a pokračovat tak ve svém vývoji. Darováno nám však nebylo nic. Duchovního vzestupu lze dosáhnout jen vlastním úsilím.

 

Když se dnes dívám zpět na svůj pozemský život, vidím, že jsem byl věrný, snažil se sloužit Bohu, sledovat cestu Pána Ježíše Krista, ne však v dostatečné míře a také ne bez omylů. Bože, děkuji Ti za milost, děkuji, že mi dáváš sílu, abych to nyní dokázal lépe a účinněji. Děkuji Ti za to z celého srdce! 

 

(2)

Můj duchovní život

 

 

Začal jsem zjišťovat, že zdaleka ne vše, co jsem za pozemského života zastával a šířil v souvislosti s šířením náboženské nauky, bylo správné a pravdivé. Jisté církevní omyly, jimž jsem pevně věřil, vycházely z dogmatických předpokladů. Lpěl jsem neochvějně na těchto představách a zároveň věřil v jedinečnost a správnost katolického učení.Tím jsem se však, jak už vím, neposouval ve svém duchovním růstu, ba naopak to vedlo mimo jiné také k tomu, že můj výchozí bod, z něhož jsem se začal v duchovních sférách učit, nebyl příliš vysoko. Z této konkrétní duchovní úrovně, se kterou jsem přišel do duchovních světů, vyplývaly další osobní vztahy i učební procesy, jimiž jsem procházel, abych poznal skutečnou pravdu a mohl postupovat dále ve svém duchovním vývoji.

Podle duchovní úrovně, které každý člověk za svého života na Zemi dosáhne (a s tím souvisejících vibračních parametrů, se kterými přichází do duchovních sfér), se každý dostává do odpovídající očištné roviny. Jak za svého pozemského života člověk pracoval na sobě ve smyslu svého duchovního růstu a do jaké míry vykonával nezištnou práci pro své bližní, tak bude začínat či pokračovat na cestě k Dokonalosti v duchovních světech.

Sféra, do které jsem se dostal, je důležitým vzdělávacím prostorem. Zde jsem byl schopen poznat skutečnou podstatu duchovních Pravd.

Schopnost jejich rychlého osvojení mi byla ulehčena mojí láskou k ostatním; ochotou pomáhat a zvláště čistou oddaností Bohu. Tak jsem byl schopen poměrně brzy, s velkou podporou četných nadzemských duchovních učitelů, vyšších andělů, stoupat dále. Po několik desetiletí se s radostí učím a mohu získané poznatky předávat také dále.

 

Při popisu svého nového domova začnu slovy Krista z evangelia sv. Jana: „V domě mého Otce jsou mnohé příbytky.“

Je tomu skutečně tak. Tak jako jsou na zemi domy, zahrady, lesy, řeky, louky a hory jako zcela skutečné útvary, tak a dokonce mnohem skutečnější je můj nynější, světlem prostoupený domov. Tento svět plně odpovídá všem, kteří se vracejí po smrti „domů“ (pro každou duchovní úroveň bytí je tady odpovídající svět, tedy příbytek). Není zde nic, co se staví do cesty duši ochotné žít ve smyslu Božích zákonů. Jen vlastní, osobní nedostatky, chyby a omyly, zpomalují a ztěžují rychlejší duchovní vzestup k Bohu. Vše kolem nás pomáhá a podporuje toto snažení. Celá řada nadzemských bytostí je stále připravena pomáhat v takové míře, v jaké jsou hledající schopni a ochotni tuto pomoc přijímat. Cílem veškerého snažení je další a další přiblížení ke splynutí s Bohem.

Proto i já zdůrazňuji: Stoupej výš! Toto volání tvoří jádro mého poselství k vám všem, kteří jste ve svém nitru pocítili touhu po "neznámém", nebo bohatství a pozemské dary vás neuspokojují. Tato touha probouzí v duši Božské moudrosti, blízkosti a síly, prolínající všemi životy na všech vývojových stupních. Jsou Jeho poselstvím, poselstvím vyšší moci, pramenem všeho dobra, blaha a poznání, poselstvím Božím.

 

Tato poselství bych vám chtěl předat v jejich oblažující plnosti a kráse duchovního Poznání. Poselství „Stoupej výš!“, jež předávám tímto se svými pozemskými i mimozemskými pomocníky lidem, se dotýká duše každého z vás i její touhy po neznámém naplnění (neznámém dočasně pouze pro ty, kdo stále neví, kým opravdu jsou). Proč? Protože všichni bez výjimky vědomě touží po návratu do svého pravého domova. Mnozí z vás se snaží tuto touhu přehlušit požitky a hlukem pozemského života, místo aby nalézali ve své duši zapomenutou cestu k Bohu.

 

Naše vnitřní neuvědomělá touha, ono "něco - nevím co", které nejsme schopni vyjádřit ani ovládnout, je součástí každého života. Semínko existenčního vědomí nejvyššího Tvůrce se v nás s neuvěřitelnou silou hlásí k životu. Přináší sílu napřímit se, růst ke světlu, stoupat s ním vzhůru a vnitřně zrát. Toto zrno je bez výjimky v každém člověku, pouze čas jeho rozpuku je různý. Proč toto semeno hledá tak usilovně cestou ke světlu tvrdou zemskou hroudu? Odkud bere sílu a vědomí, ženoucí jej vstříc životodárnému Slunci? Neviditelná síla, životní praprincip, duše, pohání každý jednotlivý atom k růstu a k dosažení cíle - k duchovní zralosti. Je to přitažlivá síla Stvořitele, síla Života, Lásky, síla Boha. Potlačíte-li v sobě její hlas, uspáváte svoji duši hypnotickým vlivem negativních myšlenek. Dusíte své vlastní Já, umrtvit je ale nemůžete. Boží světlo v sobě můžete zatemnit (zapouzdřit tak svou duši i ducha), ale jenom na čas, neboť jeho touha po návratu Domů je nepřekonatelná. Jelikož jsme žili na zemi tak jako vy, víme, že není snadné prorazit bariéru hmotných a osobních zábran a otevřít "světelnému zrnu" cestu k slunci. S vůlí a snahou přichází také vyšší POMOC k dosažení duchovních cílů. Máte však opravdu pevnou vůli uvolnit ve vašem pozemském životě větší prostor pro duchovní síly? Mnoho lidí nechává hladovět vlastní duši, místo aby jí umožnili duchovní rozlet a vzestup směrem ke Stvořiteli v rámci prožívání pozemského života. Nelze vylíčit smutek a zoufalství vracející se duše, jež při pohledu zpět poznává, co všechno v pozemském životě vlastní vinou promeškala. Touha po vyšších životních cílech přichází náhle a šťasten ten, kdo ji poznává jako začátek cesty k Nekonečnu. Duše pohroužená v těžkém spánku nevědomosti musí být probuzena k duchovní činnosti, k boji proti sobectví, lži, bezohlednosti, chtivosti, nenávisti, závisti a dalším světským nectnostem. Ty musí postupně vymizet z vašeho života a uvolnit prostor porozumění a lásce. Důležitou výzbrojí pro cestu poutníka za Pravdou je také schopnost překonávat životní překážky a zkoušky. Duchovní vývoj neprobíhá rychle, vyžaduje proto trpělivost a vytrvalost.

Celá řada duchovních bytostí spolu s vaším ochráncem je připravena předávat vám sílu, poskytovat ochranu i vedení. Pouze oni znají pravý čas i rozsah své pomoci. Všem unaveným, osamělým duším připomínáme, že odvaha, síla a útěcha jsou na dosah. Velké zástupy duchovních pomocníků, jejichž existenci není často člověk schopen vnímat, stojí po jeho boku a ty, kteří věří v nejvyšší existenci a touží po jejím poznání, mohou sytit nadějí, vírou a láskou.

Není třeba tesknit při ztrátě nejbližších, jsou nablízku. Někdy můžete dokonce pocítit i jemné pohlazení jejich přítomnosti.

Zbavte svoji mysl ryze hmotných představ. Odevzdejte vše Nejvyššímu a otevřete tak bránu vlastního ducha. On vás oblaží světlem poznání, jehož obsah si nedovedete vůbec představit. Váš skutečný domov je tam, kde končí hranice země. Je naplněn pulsací univerzálního života a teplem bezmezné duchovní lásky. Z tohoto nekonečného zdroje vše vyšlo, v něm vše žije a do něho se jednou vrátíte i vy.

 

(3)

Kristus jako cesta k Bohu

 

Tato kapitola seznamuje s obětavým láskyplným vedením lidstva Pánem Ježíšem Kristem k poznání pravdy o svém původu a konečném cíli.

Jaká cesta vede k poznání? Pomáhejte i vy svým bližním! Pomáhejte slovy i skutky. Hlavně se snažte o prohloubení duchovního Poznání, které prozáří hmotný život.

Jistě znáte slova Pána Ježíše Krista : „Kdo ve mne věří, bude věčně žít, i kdyby zemřel.“ Každý se může vrátit k Otci jen prostřednictvím Pána J. K.. Také On sám několikrát potvrdil tuto pravdu slovy:

 

„Já jsem cesta...“

Automaticky se však vynoří otázka: „Ale co bude s lidmi, kteří Pána Ježíše Krista neznají, nebo nechtějí znát? Jak ti se vrátí ke svému Otci?“  Všichni bez výjimky se vrátí k Bohu pomocí Pána J. K. Nezapomínejte, že po smrti se vyvíjejí dále. (V odpovídajících duchovních sférách a následně v dalších a dalších inkarnacích, neboť tito lidé budou mít k dispozici další a další životy, ve kterých budou mít další příležitost na pochopení, rozpomenutí a přijetí Pána Ježíše Krista ve svém srdci. Každá duše si neustále volí svůj vlastní osud...). Země není konečnou stanicí života a duchovní evoluce probíhá nejen na Zemi (a jiných planetách), ale i v nadzemských sférách, kde lze Pána J. K. a jeho učení poznat, ale také v jeho duchu žít. Pozorujte svůj vnitřní život a poznáte, že každý člověk má zcela individuální vedení, které není jen souhrnem pedagogických snah rodičů a životního prostředí. Již od kolébky si každý nese jako určité životní dispozice jistou míru vyššího vědomí a duchovního vedení. Mnohdy se jeví život jako souhrn šťastných náhod. Ale život není řetěz více nebo méně prospěšných náhod a štěstí pramení jen z našich dřívějších nebo současných činů...

Nejvyšší Láska, Moudrost a Spravedlnost dává každému při nástupu cesty do života duchovního průvodce (anděla strážného), stojícího vysoko nad člověkem. On nás chrání, vede a zná ty nejlepší možnosti k dosažení cíle životní cesty (který jste si sami zvolili). Nepocítili jste nikdy jeho blízkost a pomoc, hlavně v tragických okamžicích, v dobách životních bojů a těžkostí? Tento duchovní průvodce, vůdce a ochránce je spojovacím článkem mezi námi a Pánem Ježíšem Kristem.

 

Jestliže se člověk ve svém duchovním vývoji v důsledku ochablosti zastaví, nebude-li mít dostatek síly v boji se svými chybami, nesprávným myšlením a jednáním, bude jeho cesta delší a těžší. Přesto ji však jednou každý musí projít ve stopách nauky Pána Ježíše Krista, Absolutní Lásky, která jediná existuje.

 

(4)

Trojice duch, duše, tělo a zákon lásky

 

Člověk je tvořen trojicí duch, duše a tělo. Vidí však pouze tělo, které tvoří jejich obal. Ten má nejrůznější formy. Některé lidské tělo je drobné a slabé, jiná těla jsou silná, velká, ale také v mnoha směrech nedokonalá. To vše musí mít nějakou příčinu. Ten, jenž nás stvořil, je Bohem pořádku a dokonalosti. Každá pozemská inkarnace probíhá zcela zákonitě a je odrazem duchovního stupně inkarnované osobnosti. Spolu s vyššími duchovními bytostmi si vyhledává inkarnovaná osobnost vhodnou formu, odpovídající stupni jejího vývoje. Tak vznikají rozdíly v podobě a stavbě lidských těl. Duch ve spojení s duší vytváří svůj hmotný obal, nutný pro pozemský život. Ten odpovídá jeho současné úrovni a poskytuje také odpovídající tělesné i duševní schopnosti. Rozhodnutí bytosti inkarnovat se na zemi vyplývá z konkrétních příčin, jako například z touhy urychlit svůj duchovní vývoj, prohloubit své duchovní schopnosti či inkarnovat se na základě lásky k lidem, třeba jako duchovní učitel přinášející světlo duchovní pravdy a pomoc v různých pozemských situacích.

 

Důvodem inkarnace dnešního lidstva je většinou snaha o vlastní duchovní vývoj a poznání, zavazující k předávání získané moudrosti tak, aby se i ostatní mohli duchovně vyvíjet. Tento akt lásky je však v současné době na zemi zanedbáván, neboť člověk je příliš zaměřen na vnější pomíjivé hodnoty a hmotný zisk. Je zaměřen především na projevy těla a duše i duch zůstávají jeho hmotnému myšlení cizí. Duše a Duch jsou u mnoha lidí ve skutečnosti uvězněni v energoprotonoplazmových pouzdrech (tvrdších než diamant). Světlo, tedy PRAVDA je však i v tomto stavu Ducha a Duše k dispozici každému, kdo ji začne vnímat. Kdo zaregistruje její paprsky i přes jinak nepropustnou vrstu negativity a okovů hrubých vibrací. Každá duše si neustále volí svůj osud...

Církve, přesvědčené pouze o své (mylné) pravdě, nemohou na základě netolerantnosti a dogmatismu otevřít brány pravého poznání. Každý člověk je jedinečnou osobností v celém kosmu a zůstává individualitou i jako duchovní bytost. Každý musí projít mnoha stupni duchovního zrání, než dospěje k cíli, než se oprostí od nutnosti znovuzrození a karmických zátěží, spojených znovu a znovu s utrpením a životními těžkostmi. Každý jedinec prochází vývojovými periodami, poznamenanými prací a úsilím o vyšší poznání. Ze stavu současného lidstva musíte ujít ještě dlouhou cestu. Mnoho úkolů je před vámi. Pro jejich naplnění je velmi cenný vývoj v hmotném těle, neboť je mnohem rychlejší než vývoj v nadzemských sférách. (Navíc pouze zde na planetě Zemi (v naší záporné, minus třetí dimenzi), můžeme prožívat negativní stav a tím pádem si skrze něj - falešnou skutečnost - uvědomovat pravou realitu, tedy zcela opačnou k materii hmotného života. Nikde jinde ve Vesmíru toto není možné, a proto tato hmotná inkarnace je pro každou bytost jedinečnou a již nikdy neopakovatelnou možností, jak tohoto vývoje dosáhnout. Podmínky vyplývající z povahy negitivního stavu lze do jisté míry v nadzemských sférách napodobit, ovšem pouze do určité míry, ovšem bez osobního prožitku a uvědomění tohoto stavu se nelze v duchovním vývoji posunout. Podívejte se kolem sebe, přátelé, kolik duší - lidí - využívá za svého pozemského života této jedinečné a neopakovatelné příležitosti k duchovnímu vývoji a růstu? Kolik lidí marní a ještě promarní tuto příležitost, kterou pro tuto inkarnaci dostali... Nic než svobodná volba každého člověka). Minuty života na zemi jsou jako drahocenné perly. Využívejte je k vašemu prospěchu ve smyslu slov Pána Ježíše Krista: „Co učiníte nejmenšímu z mých bratrů, pro mne jste učinili.“ Nechť jsou tato slova hlavním motivem vašeho života. Milujte, milujte i své nepřátele a pomáhejte všem!

Nebe je pro všechny otevřené. Jak by ne, vždyť je naším pravým Domovem. Každé náboženství o něm hovoří, ale žádné není schopno jasně a pravdivě porozumět jeho podstatě. Všechna náboženská učení hovoří o jediném nebi, které si člověk během pozemského života vyslouží, nebo je na věky ztratí. To není správné pojetí. Bůh je Láska a nikdo nemůže být na věky zatracen. Mimo tuto zem existuje mnoho životních prostorů, rájů bez hranic, označovaných jako nebeská sféra. Odtud stoupá duch stále výš, až ke konečnému splynutí se Stvořitelem, z Jehož světla jsme vyšli, Jehož část nosíme v sobě a k Němuž se jednou vrátíme. (Nezapomínejme, že ve skutečnosti jsme od Něj nikdy neodešli, jsme v každém okamžiku bytí s Ním, u Něj a samotným Jím, Nejvyšším - Bohem, Stvořitelem... Pouze v hmotném těle, v tomto životě prožíváme pocit oddělenosti, je to však falešná představa, která je pro mnohé reálná jen proto, že jí sami uvěřili. Nejednotnost neexistuje, rozpomínejte se, přátelé.... (blíže v záložce Falešné představy)).

Kdo dosáhl jedné ze světelných nebeských sfér, cítí se, v přirovnání s pozemským životem, jako v opravdovém ráji. Nádherná a obšťastňující atmosféra těchto prostor umožňuje každému zařídit svůj život podle vlastního přání, a tak svobodně volit další průběh cesty k dokonalosti. To je přece důvod, abyste se již nyní snažili svým smysluplným životem dosáhnout co nejvyšší světelné sféry. Lidská řeč je chudá, aby byla schopna vyjádřit nádheru našeho pravého domova. Někdo by měl proto rád důkazy již na zemi. To však není možné (jakápak by to byla zkouška naší vůle a důvěry ve svou podstatu), ale jednou, až se vrátíte po pozemské pouti domů, tuto skutečnost poznáte. Základní podmínkou k dosažení popsaných sfér je láska. Základní vibrace všeho, co existuje. Láska ke všemu a ke všem, která vás spolehlivě dovede do ráje a do světla Jeho blízkosti. Pomáhejte všude a všem, kteří vaší pomoci potřebují. Ne pro svůj prospěch a zisk, nýbrž ve jménu Jeho lásky. Milujte všechny, kteří nejsou této lásky schopni a bloudí ve tmě. Pomáhejte jim svým příkladem a činy, aby se probudili z tísnivé letargie a smyslů hodnoty, z duchovní slepoty k vnitřnímu vidění. Ne všichni vám porozumějí, protože každý je schopen přijmout jen tolik, kolik mu jeho vývojový stupeň umožňuje. Vzpomeňte si na příklad obětavého působení Pána Ježíše Krista, jenž putoval a učil lidstvo ve jménu lásky svého nebeského Otce. Všechno co učil, dokazoval také svým životem. Jeho život byl živým obrazem jeho nauky. Buďte i vy takovým příkladem. Vyžadujete-li něco od ostatních, ukažte, jak to sami děláte! Láska je nejvyšším přikázáním, podstatou všech zákonitostí, nejvyšší Pravdou, z níž vše vychází a do níž se vše vrací. Jste-li schopni lásky, otevírá se vám nebe. Předpoklady dosažení nebe jsou pro každého stejné.

 

Přemýšlejte a poznáte, jak drahocenný je váš dnešní život pro život příští, neboť ještě velmi dlouho musíte putovat, než naplníte slova Pána Ježíše Krista: „Buďte dokonalí, jako váš Otec v nebesích!“ Pak se vám otevřou brány všech nebeských sfér, brány neskonalé, věčné blaženosti. Dobrá vůle, myšlenky a pomoc bližním ve jménu Lásky vám přibližují pomoc Pána Ježíše Krista v každé hodině života.

Poznáte, že jste více, než jen to, co živíte, šatíte a co vám přináší smyslové požitky. Každou nevhodnou myšlenku je nutné rozpustit hned v zárodku. Jinak se rozrůstá a později může přinést nejrůznější špatnosti a násilí zaměřené vůči vám nebo ostatním.

Velký vliv na myšlení člověka a jeho jednání má také strava. Jak již bylo uvedeno, člověk přebírá myšlenky většinou z nadzemských oblastí. Způsob stravování může určitý druh bytostí přitahovat nebo odpuzovat.

Člověk musí mít především odvahu přiznat si vlastní chyby a začít proti nim bojovat. Nezůstane sám. Přijdou mu na pomoc mnozí neviditelní přátelé.

Vaše myšlenky jsou hlídači u nebeské brány. Musíte se učit rozeznávat rozdíl mezi jejich tvořivou nebo ničivou energií. Bohužel, v dnešní době na zemi působí více ničivých než tvůrčích myšlenek a šťasten je každý, kdo je schopen jejich charakter rozeznat a volit ty správné.

Jak již bylo uvedeno, každý člověk přitahuje myšlenky, jejichž kvalita odpovídá kvalitě jeho osobnosti. Můžeme si zde znovu připomenout, že již Ježíš Kristus nabádal své posluchače ke kontrole a změně jejich myšlení tak, aby se přiblížili k Bohu: "On je ve vás a kolem vás, vy však před ním zavíráte brány." Všechny vaše myšlenky i skutky vytvářejí tkaninu s nesčetnými vlákny. Každá kvalitní myšlenka je novým zářivým vláknem v rodícím se díle. Každá ušlechtilá, čistá myšlenka vysokých kvalit vás přibližuje k Nejvyššímu. Kdo není schopen kontroly a očisty vlastních myšlenek, ten si sám hromadí překážky na cestě k poznání Pravdy. Na konci pozemského života při návratu do nadzemských sfér se člověk setkává se vším, co vytvořil svými negativními myšlenkami a nedobrými činy. Svou chtivostí po pozemských hodnotách a smyslových požitcích i s přízemními projevy všeho druhu. To vše představuje nesmírnou zátěž pro další duchovní život. Nechť jsou pozitivní myšlenky cílem vašeho snažení. Dříve nebo později se každý, kdo o tento cíl opravdově usiluje, naučí myslet tak, jak je určeno Božím Stvořením. Takové myšlenky umožňují rozlet duchu do výšin, o jejichž nádheře nemáte (v tomto hmotném těle a světě) ani ponětí. Kdo se brání pozitivním myšlenkám, je jako pták zavřený v kleci. Chtěl by vzlétnout a zpívat ve slunečních výškách, ale nemůže, neboť mu v tom brání klec. Dokáže jen poskakovat ve stále stejném a omezeném prostoru. Postupem času ochabne a ztrácí sílu prorazit stěny těsné klece. Ztrácí tak možnost rozletu ve volném prostoru a bývá tak uvězněn svými nesprávnými myšlenkami i skutky. I když je často chválen svým okolím, jeho duše je v podstatě smutná. Touží po volnosti a dálkách nekonečného prostoru a světla.

Na rozdíl od ptáka uvězněného v kleci je člověk dobrovolným vězněm. Je uvězněn v tvrdém energoprotonoplazmatickém pouzdru. Na základě působení principu Pána Ježíše Krista však může být svým vlastním pánem. Je jenom na něm, jak dlouho hodlá ve vlastním vězení setrvat.

Již první pozitivní myšlenky působí jako sluneční paprsek, procházející až do lidského nitra. Ale jak dlouho to trvá, než je člověk schopen teplo světelného paprsku vycítit a otevřít se na jeho příjem. Nejprve hledá všechny možné omluvy a výmluvy pro své přestupky. Nejsou-li však dostatečně přesvědčivé, najde zcela určitě někoho jiného, kdo je za celou situaci zodpovědný. Nenalézá většinou odvahu a morální sílu odhalit své vlastní nedostatky a s omluvou se k nim sám před sebou přiznat. Znovu hledá východisko v negativních myšlenkách a činech všeho druhu.

 

Přiznání vlastních chyb je prvním pozitivním krokem na cestě k vědomému životu. V takovém okamžiku se problémy stávají snesitelnějšími a plány do budoucna optimističtějšími. Síla, která nás spoutává nebo láká na nesprávnou cestu vedoucí do ještě větší temnoty, začíná ztrácet na intenzitě. Čím silnější je vaše touha přiznat si pravdu, myslet a jednat pozitivně, tím mocnější je pomoc duchovních bytostí a tím větší se stává i síla vašich duševních schopností. Ale i druhá strana, temná, přichází se svými útoky. Snaží se pozitivní změnu zlikvidovat pomocí strachu, zbabělosti, pochybami, napětím či lží. To jsou zbraně temné síly. Jelikož však stejné přitahuje stejné, je rozhodující vnitřní orientace člověka. On musí sám rozhodnout, na kterou stranu se přikloní. Zda k novým, tvůrčím silám, nebo zpět k tomu, co týralo jeho duši. Zůstaňte proto neochvějně na pozitivní cestě, myslete a jednejte v duchu Božích zákonů. Zůstaňte bdělí! Nedostatečná kontrola, lenost či nedbalost vůči myšlenkám vede ke ztrátě získané volnosti. Stačí málo a člověk se opět stává zajatcem své vlastní temné klece. Musí znovu bojovat a mnohdy svádět těžší boj, neboť přestupky vůči zákonu přinášejí své negativní následky. Většina lidstva považuje pozitivní myšlení za příliš namáhavou cestu a volí spíše lhostejnost. Zprávy o působení negativních sil odmítají s úsměvem, někdy i s výsměchem. Jejich duše jsou v zajetí poživačnosti, smyslnosti a tak zvaných nižších pudů. Ty rovněž blokují průchod pozitivních myšlenek a impulsů.

Někdy i zbabělost před výsměchem okolí nutí člověka setrvávat v negativním způsobu myšlení a uvažování. Pokud byste si uvědomili nedozírný význam pozitivního myšlení, zároveň byste pochopili nerozumnost všech podobných námitek. Na základě síly myšlenek je člověk schopen stát se skutečným pánem na zemi a především pánem sebe sama. V současném životě je to však naopak. Lidé jsou pouhými otroky přírodních sil a co hůř, otroky temnoty. Pozitivní myšlenkové proudy lidstva jsou schopny poroučet bouřím, vlnám, větru, ovlivňovat svět zvířat, rostlin i běh vlastního života. Celou zemi by měli lidé ve svých rukou, pokud by byli schopni vyvinout pozitivní myšlenkovou energii. Potom by i bolestné okamžiky, za které člověk považuje smrt, dostaly zcela jinou podobu. Na základě kvalitního myšlení by bylo možné úzké spojení s duchovním světem a silami Stvořitele. Tak by byl dosažen mnohem vyšší pokrok v duchovním vývoji každého jednotlivce. A ještě mnohem a mnohem více by bylo možno získat, pokud by lidstvo bylo schopno myslet pozitivně. Jestliže například skupinka lidí vyzařuje stejné pozitivní myšlenky, jejich energie přechází až do kosmických sfér. A odtud se posíleny vracejí v tvůrčí podobě k zemi. Pozitivní myšlenky jsou klíčem k nebeské říši. Rozhodněte se sami, zdali chcete získat tento klíč a otevřít bránu do věčného světla.

 

(5)

Pozitivní myšlení v průběhu dne

 

Po probuzení, které je přechodem člověka k dennímu vědomí, uvítejte každý nový den s radostí a důvěrou v jeho příznivý průběh. V krátké modlitbě, ve které prosíte o ochranu a vedení ve vaší denní činnosti, ve vašich skutcích, myšlenkách i slovech, poděkujte zároveň za uplynulou noc. Snažte se hned od začátku dne rozpustit negativní myšlenky, tíživé problémy, starosti, pocity beznaděje a věřte, že tento den vám přinese řešení i pomoc.

Svoje tělo posilujte vhodnou výživou. Konzumujte v co největší míře živou stravu, která obsahuje kromě cenných látek také DUŠI - dušičku té či oné rostlinky nebo plodu. Konzumací živého plodu nebo rostlinky tak pomáháte plnit její vlastní poslání - poskytnout člověku zdravou a čistou potravu a čistou energii Stvořitele Nejvyššího. Živý plod či jakákoli další živá složka vaší stravy si nepřejí nic jiného, než poskytnout jiným bytostem maximum toho, co dokáží. Nepřejí si nic jiného, než si splnit své poslání prostřednictvím toho, že darují člověku (nebo zvířátku) nenahraditelnou energii samotného Stvořitele. Konzumací živé stravy tuto její dušičku povyšujeme a pomáháme jí tak v jejím dalším duchovním vývoji... Jak dokonalý je život, jaká dokonalost Stvořitele je součástí nás samotných...

Mrtvá (pseudo)strava, kterou se krmí převážná většina lidí na Zemi jako stravou hlavní a převážnou (jakkoli upravované původní zdroje energie, zdevastované vnějšími, chemickými či fyzikálními zásahy, hrubovibrační strava ponižující vibrace lidského těla), je stravou nulovou, pro zdraví bezvýznamnou, která dočasné ani trvalé zdraví člověku nikdy nepřinese ani neposílí. Mrtvá strava a veškerá další hrubovibrační strava (v první řadě mrtvá těla vysokých duchovních zvířecích bytostí - tj. maso) není potravou, kterou lidské tělo skutečně potřebuje, není v souladu s vlastní duchovní podstatou člověka (duchovní podstata jako jediná utváří zdraví lidského fyzického těla!), neboť popírá kosmické zákony a samotnou strukturu lidských těl. Hrubé vibrace z masa a dalších složek pseudostravy negativních lidí nedovolují člověku spojit se se svou duchovní podstatou. Hrubé vibrace těla nedovolují spojovat se s nehmotným světem a komunikovat s vyššími duchovními bytostmi. Hrubé vibrace z potravy (stejně tak jako ze všech ostatních činností člověka na Zemi - negativní myšlení, mluvení, jednání) jsou výbornými vodiči pro ovládání lidí ještěry z pekel. Proto je většina lidí jako loutky ovládána v tom, co si myslí, jak jednají, co chtějí, co říkají, co jedí, co si kupují, co dělají...

Také tělesné cvičení je na začátku dne vhodným prostředkem pro prohloubení celkové harmonie. Dechová cvičení pročišťují celý organismus a povzbuzují duševní činnost. V průběhu dne je vhodné zařadit krátké časové úseky, v nichž se vědomě zabýváme obsahem své mysli a soustřeďujeme na pozitivní prvky s nábojem dobroty, radosti, ušlechtilosti a skutečných, věčných (duchovních) hodnot. Pokuste se několikrát během dne jednu nebo dvě minuty věnovat tomuto pozitivnímu soustředění na nejrůznější cíle. Touto cestou můžeme provádět autosugesci například formou „Zůstávám celý den klidný“, „Myslím a jednám pozitivně a pomáhám i svému okolí.“

Energie těchto slov se opakováním zesiluje a stává se pozitivním prvkem nejen našeho vnitřního života, ale i prvkem působícím do okolí. Ten pak podporuje úspěšnost jednání, získání respektu a především harmonické soužití.

 

Temné, negativní síly ztrácejí touto cestou nad vámi moc. (Jste  naladěni na pozitivní vibraci LÁSKY Stvořitele Nejvyššího a tím se stáváte odolní vůči jakýmkoli bídným a nízkým energiím, se kterými pracuje temná strana a kterými vás v každém okamžiku ovládá). Ustupují stále více do pozadí a jejich místo zaujímají pozitivní láskyplné síly radosti a světla. Pozitivní myšlenky jako hvězdy osvětlují ztemnělé nebe a svým zářením uvolňují vnitřní duševní napětí. Pozitivně smýšlející lidé jsou vyrovnaní, klidní a nic je jen tak nevyvede z míry. Vyzařují optimismus a důvěru, pocit porozumění a spolehlivosti a v případě potřeby jsou připraveni pomáhat. Duševní oblast takových lidí není vystavena neustálému napětí či strachu, protože temné negativní myšlenky se jim vzdalují. Jejich celkový zdravotní stav nabývá stabilní kondice, v souvislosti s růstem síly pozitivity, resp. duchovním vývojem tohoto člověka.

 

Člověk je tím, co myslí. Pozitivní myšlenky jsou však také zárodky pozitivních skutků. Snažte se k lidem ve svém okolí vysílat jen pozitivní myšlenky plné světla a lásky. Také k těm, kteří vám nejsou sympatičtí, případně vám ublížili. Užasnete nad tím, jak se postupně změní jejich postoj k vám. Někteří lidé, žijící v neustálém boji s časem, říkají: "Takovými věcmi se nemá smysl zabývat, na to nemám čas. Je to všechno jen domněnka, představy, které nemohu vidět, ohmatat ani slyšet. To mi nic nepřinese." Pokud budete uvažovat tímto způsobem, nebudete schopni vnímat pozitivní změny a vývoj ve svém vlastním nitru, zažívat zde harmonii a pocity štěstí. Tímto způsobem myšlení a následného odpovídajícího jednání samozřejmě není možné ani duchovně růst, neboť kdo se nezastaví, aby procítil Světlo své duše, kdo vědomě (či nevědomě vědomě) nemá "na toto" čas, ten se stále více a více propadá do hlubší a hlubší tmy negativního stavu. Jeho duše zůstává spící a uvězněna, vývoj člověka stagnuje, jeho návrat Domů se nejen oddaluje, ale především znesnadňuje s každou další a další chybnou volbou...

Mnozí se ztrácejí v neustálých myšlenkách a vzpomínkách na minulost. Měli bychom si uvědomit, že se nic nevrací zpátky. Myslete proto na přítomnost a řekněte si, co je pryč je pryč. Nyní chci začít jinou kapitolu. Chyby, které jsem v minulosti udělal, chci nyní odstranit. Chyby minulosti bychom měli chápat jako součást učebního procesu, kterým procházíme.

Skutečný život však probíhá pouze v přítomnosti. (Ve skutečnosti probíhají minulost, přítomnost i budoucnost v jednom okamžiku, v tom přítomném. Všechno, co existuje a co se děje, je a probíhá právě TEĎ).Toto je jediná pravdivá realita. Lidé na Zemi vnímají životní pochody jako takzvaný "čas", jako oddělené reality.

Nemá proto také žádný pozitivní smysl se stále ve své mysli zabývat tím, co teprve přijde. Lidé si stavějí ve svých představách vzdušné zámky, sní o štěstí a zisku. To vše si však člověk musí nejprve zasloužit svou činností a svým životním postojem v přítomnosti. Nenechte se tedy unášet nejistými představami o budoucnosti a plně prožívejme přítomnost. Ten, kdo se zaměřil na pozitivní myšlení, směřuje k ovládání času. Myslete pozitivně a poznáte správnou cestu k tomu, abyste se stali vládci sebe sama i svého času, který vás dovede k pokladům ležícím ve vašem nitru. O jejich kráse nemáte ani ponětí. Pojmy jako včera nebo zítra ztrácejí svou moc nad člověkem, který se vydal po cestě k hledání Pravdy, po cestě vnitřního zrání a růstu. Ten směřuje do nadčasových oblastí věčné existence. Součástí pozitivního myšlení je i určitá bdělost, zaměřená k obsahu vlastní mysli. Měli bychom si jasně uvědomit, jaké následky vyvolají naše myšlenky, slova či skutky. Jaký to vše má smysl pro náš vnitřní růst. Měli bychom vědět, zda touto cestou někomu pomáháme, či škodíme. Tak můžeme získat odpovědi na otázky, kde se nachází příčina naší nevyrovnanosti, náladovosti nebo neschopnosti pozitivně komunikovat s okolím. Můžeme si odpovědět na otázku, zda náš způsob života odpovídá jeho smyslu a hlubšímu účelu. Hlavním cílem našeho života by mělo být poznat sebe sama, poznat svoji mysl a ovládnout její činnost. Tímto způsobem se můžeme stát pány vlastního života (to je klíčové pro náš vlastní vědomý duchovní růst) a prožít jeho naplnění, po kterém každý touží (ať už vědomě či nevědomě).

Mnozí lidé však většinu svého času ztrácejí negativním myšlením, mluvením i jednáním. Jejich myšlenky jsou navíc nevědomé a nesoustředěné. Mnoho drahocenné energie přichází nazmar také povrchním plácáním o bezvýznamných věcech a mělkým, neplodným myšlením. Život se lidem zdá krátký, ale k dosažení jeho opravdových hodnot nám Stvořitel poskytuje dostatek času. Lidé však tento čas ztrácejí svojí povrchností, duševní leností, nechutí k obratu ve svém vnitřním životě. Pravdou je, že vyšší hodnoty v životě člověka nepřicházejí zadarmo. Vyžadují určitou míru sebeovládání, nesobeckosti, pravdivosti i přísnosti k sobě samému. Kdo myslí pozitivně, ten nevyvolává hádky, neprožívá závist, žárlivost, neodsuzuje a je vzdálen destruktivní kritice. Člověk musí jednou odložit růžové brýle a podívat se pravdě do očí. Odhalit své vlastní chyby a svoji vůli upřít k jejich odstranění.

Velkým pomocníkem na cestě k pozitivnímu myšlení je vaše svědomí. Vytvořte prostor a čas, ve kterém uslyšíte jeho hlas, vedoucí nás na správnou životní cestu. Nepodléhejte strachu, zklamání a netrpělivosti v případě, že se výsledky nedostaví ihned. I když se chyby vracejí a budou vracet, budeme-li trpěliví, staneme se jednou vítězi. Čím dříve začnete bojovat se svými slabostmi, chybami a nedostatky, tím větším přínosem to bude pro váš život současný i život příští.

 

(6)

Kontrola myšlenek

 

Člověk by neměl zapomínat, že jeho pravá podstata je duchovního charakteru a že země, na níž žije, je pouze jeho dočasným domovem. Měl by si připomínat, že za vše, co myslí, mluví a koná, nese plnou zodpovědnost nejen vůči ostatním lidem, ale i vůči Stvořiteli. Buďte proto pokorní a oddaní Nejvyššímu, abyste s Jeho pomocí mohli stoupat stále výš, oproštěni od bolesti a starostí. Čím více se Mu přibližujete (se s ním znovu spojujete), tím mocnější jsou jeho dary lásky. Dnešnímu lidstvu chybí především víra. Víra v existenci jediného zdroje veškerenstva, víra v Boha. Stvořitele, chcete-li. Lidstvu také chybí vědomí, že smrt není koncem života, nýbrž pouze přechodem k jeho jiné formě v duchovních dimenzích. V neposlední řadě pak chybí lidem vědomí, že nepříznivý "osud" vytvářejí jen naše vlastní prohřešky a omyly. Chceme-li se přiblížit duchovní pravdě života a začlenit věčné zákony do svého žití, můžeme toho dosáhnout pouze kontrolou vlastního myšlení, kontrolou svých slov a skutků. Pouze sebekontrola a snaha o správné myšlení je pevnou základnou pro duchovní růst.

Za všech okolností jsou lidé obklopeni mnoha duchovními bytostmi, i když jejich fluidální tělo nejsou schopni vidět. Jejich rozličný vývojový stupeň se projevuje v kvalitě jejich myšlení i činnosti. Tyto bytosti se připojují k lidem podle známého rčení "stejný stejného si hledá, stejný k stejnému si sedá". Kvalita jejich energie tedy odpovídá vašim vnitřním kvalitám. Vysílají k vám myšlenky, které vás ovlivňují pozitivně nebo negativně. O tom, které z těchto vlivů budete přijímat a realizovat ve svém životě, rozhodujete však sami. Každá přijatá myšlenka prochází prostřednictvím mozku do vašeho tělesného vědomí, kde roste a sílí, podle toho, jakou pozornost jí věnujete. Negativní myšlenka, kterou přijmete, se může časem zmnohonásobit a učinit vás otroky ženoucími se do vlastní záhuby. Proto kontrolujte své myšlenky, odnímejte sílu negativním myšlenkovým impulsům a hned v zárodku se snažte svoje myšlení orientovat na hodnoty pozitivní. Není to snadný úkol. Znovu a znovu se však k němu vracejte, pokud postupně neovládnete svoji mysl.

Není vždy snadné odstranit následky vlastního nevhodného myšlení nebo konání. Proto přijímejte jenom ty myšlenky, které neškodí nikomu a ničemu a které neškodí především vám. Zabývejte se jen myšlenkami, které obsahují pravdu, radost, lásku. Myšlenky mají neuvěřitelnou sílu. Pokud nejste spokojeni s projevy ostatních ve vašem okolí, snažte se uvědomit si, že jejich původci nejsou ve svém vývoji ještě tak daleko, aby byli schopni rozeznat správnou cestu. Při té příležitosti se nezapomeňte zeptat sami sebe: Nejednám někdy podobně jako oni? Zamyslete se, zda "spravedlivé" rozčilení není jenom zástěrkou, která skrývá podobné vlastnosti ve vašem nitru.

Všichni, kdo myslí, mluví a jednají negativně jsou silně ovládané loutky, které neprohlédly past negativního stavu, jež působí na Zemi. Tito lidé se těžko vysvobodí ze svého ovládání, pokud si toto ovládání nejdříve neuvědomí. Nehledejte logiku, logické vysvětlení, případně ospravedlňování negativních činů lidí ve svém okolí. Negativní stav nemá logiku. Žádná neexistuje. Pro to, abyste konali dobro, potřebujete pouze přijímat PRAVÉ informace, PRAVÉ myšlenky a PRAVÉ pocity a jednat v souladu s nimi. Neposuzujte, jak se chovají ostatní. Nesuďte ostatní za jejich činy. Nedivte se. Ničemu se nedivte. Jen POZORUJTE. Pozorujte, jak vládne negativní stav nad těmi, kteří tuto vládu přijímají. Pozorujte a buďte nápomocni těm, kteří o pomoc skutečně stojí. Kteří projeví zájem a touhu vymanit se z ovládání, změnit svůj život, který správně vyciťují jako NEPRAVÝ, jako "NE JEJICH VLASTNÍ". Sílu negativního stavu si každý zakouší v každém okamžiku svého pozemského života. Každý se však může KDYKOLI ROZHODNOUT NEBÝT SOUČÁSTÍ jejich smrtící hry s vaším ŽIVOTEM. Život není nic jiného, než vaše vlastní svobodná volba, přátelé...

Nezapomínejte, přátelé, že vše, co kolem sebe vidíte, je pouhá loutkoscéna. Do posledního detailu naprogramovaná loutkoscéna, jejímiž scénáristy i režiséry jsou negativními mimozemšťané, pod taktovkou Pseudotvůrců. Většina populace na planetě Zemi je plně ovládána na 90 - 95% přes podpovrchové antény umístěné na přivrácené straně Měsíce, ale masívní ovládání probíhá také přes anténní systémy rozmístěné na Zemi i na dalších planetách naší sluneční soustavy. Myšlenky většiny lidí na Zemi jsou sofistikovaně ovládány negativním stavem, a proto VYTVÁŘEJÍ přesně takovou realitu, jaká na Zemi JE - negativní stav a výsledky jeho činnosti aktuálně pohltil Zemi a vládne na ní. Nic než svobodná volba LIDÍ.

Lidé vědí všeobecně velice málo o tom, co jsou jejich myšlenky, odkud přicházejí a kdo je vyvolává k životu. (Nevědí, že myšlenky k nim přicházejí jednak od Stvořitele a od bytostí z nebeských světů (tedy z jejich pravého domova), tak také od bytostí z temných, pekelných světů. Jedná se o bytosti z duchovní i fyzické sféry). Lidský jazyk není uzpůsoben k tomu, aby byl do nejmenších detailů schopen popsat existenci myšlenek. Přesto by měli lidé vědět o základní problematice mnohem víc, než odpovídá dnešnímu průměru vědomostí. Myšlenky jsou živoucí substance fluidálního charakteru, mají svůj tvar, barvu i vůni. Jejich původci jsou všichni, kteří pomocí vlastní vůle probouzejí myšlenky k životu. K člověku mohou přicházet myšlenky z vnějšku, například zmíněnou činností fluidálních bytostí (bytosti duchovních světů, Stvořitel Nejvyšší), nebo jinými vnějšími impulsy (fyzické bytosti jak pozitivní tak negativní), ale rovněž vycházejí z lidského nitra. Člověk jako duchovní bytost inkarnovaná v hmotném těle má své duchovní a tělesné vědomí (mysl). Prvořadé je duchovní vědomí, které také myšlenkové impulsy přijímá a převádí je na svůj hmotný nástroj neboli mozek. Od tohoto okamžiku proniká myšlenka do tělesného vědomí a člověk ji odmítá nebo přijímá.

Kvalitu každé myšlenky by měl být člověk schopen rozlišit: je to myšlenka dobrá, či nedobrá, může pomoci mně nebo někomu dalšímu, neodporuje morálním a Božím zákonům, prospívá vnitřnímu životu...

Rozlišení myšlenek je možné pouze vlastním vnitřním vyciťováním, které je uskutečnitelné pouze skrze srdeční čakru (čakru lásky) nacházející se uprostřed hrudi. Mozek jakožto hmotný nástroj je nejméně spolehlivým nástrojem PRAVDY, logika nebo kalkul, které mozek ovládá, nikdy nestačí na rozlišení pravosti myšlenek. Mozek už jen přijímá konkrétní informaci, která mu byla poslána (z duchovního vědomí, jak bylo uvedeno výše), rozhoduje, jestli ji přijme a bude se jí zabývat, nebo ne. Mozek nedokáže rozlišit PRAVOST myšlenek a jejich PRAVOU POVAHU.

Vyciťujte srdeční čakrou, přátelé, a najdete odpovědi na všechny své otázky. Skrze vyciťování budete komunikovat se svou Podstatou, s celým Vesmírem, se Stvořitelem... a vždy včas poznáte, co Pravé JE a co NENÍ.

Dále je tedy vždy na řadě vůle člověka, rozhodující se, zda danou myšlenku má uskutečnit, odmítnout nebo odsunout na pozdější dobu. Takto probíhá kontrola myšlenek a jejich hodnocení při příjmu zvenčí. Jestliže se však člověk rozhodne: Ano, to a to chci vykonat, je to již jeho vnitřní myšlenka, v tu chvíli se stala myšlenka přijatá zvenčí jeho vlastní myšlenkou. Nikdo se tedy nemůže nikdy "vymlouvat", že mu tato pseudomyšlenka (jež mu nepřinesla nic dobrého) byla falešně podsunuta a on, chudák, to nevěděl a nechal se napálit. Ano, myšlenka mu byla rafinovaně podstrčena, nabídnuta zvenčí, ovšem jen nabídnuta a člověk ji dobrovolně a vědomě přijal, ze své svobodné vůle ji přijal za svou vlastní se všemi důsledky jejího použití ve svém životě. Svou vlastní volbou tak stojí také za zájmy těch, kteří tuto falešnou myšlenku vyprodukovali. Každý člověk tak přebírá veškerou zodpovědnost za své jednání, primárně za své myšlení. To je celá "věda", o které se neučíte, protože by jste zjistili, jaký MOCNÝ NÁSTROJ TVOŘENÍ VEŠKERÉHO SVÉHO "OSUDU" a "osudu" celé Země MÁTE V RUKOU. Pak by jste přestali být poslušní, pak by jste se vymanili z otroctví této pseudospolečnosti, neboť by jste věděli, co je DOBRÉ a co není, CO je PRAVÉ a co FALEŠNÉ. Pak by jste prokoukli veškeré zlo na Zemi. Pak by jste byli nejmocnější. A kdo ze současných mocných tohoto pseudosvěta by to dovolil, co myslíte....

Většina populace na planetě Zemi (98% lidstva) přijímá 90 až 95% myšlenek vnějšími impulsy nebo intuitivní cestou (z temných pekelných světů). Pouze 5 až 10% procent představují myšlenky vlastní (z naší vlastní duchovní podstaty vzešlé, myšlenky lásyplné a nezištné). Tato skutečnost nás znovu upozorňuje na nutnost myšlenkové kontroly. Na nutnost rozeznávat dobré a nedobré (chybné) impulsy působící do naší mysli a na nutnost věnování energie pouze pozitivním myšlenkám, které příznivě ovlivní průběh našeho dalšího života. Cesta kontroly mysli je cestou vytváření (obnovování) pravého, pozitivního člověka. Skutky vykonané na základě pozitivních myšlenek, nesobeckých a dobře uvážených, nebudou zdrojem často nenapravitelných omylů a chyb.

V otázce kontroly mysli hraje důležitou roli také zrak (fyzický). Jeho úlohou je příjem vnějších vizuálních impulsů. Nekontrolovaná zraková činnost však může spoutávat jistou mírou nejrůznějších závislostí. Člověk například pozoruje určitý objekt nebo obraz, který je pro něj zdrojem vnějších ale i vnitřních impulsů a pocitů. Viděná skutečnost může vyvolávat stav vzrušení i celý řetěz nejrůznějších asociací, představ a pocitů. Než si člověk tento stav uvědomí, je zahrnut množstvím představ, nápadů či sil probouzejících se v jeho nitru.Touto cestou může být nabádán k určitým myšlenkám, slovům i činům. Stává se tak v podstatě - ze své vlastní, svobodné vůle - nevědomou obětí svého vlastního zraku, jenž jej činí závislým na pozorovaném objektu. Proto je zraková kontrola také určitou ochranou a pomocí na cestě k vnitřnímu růstu.

Jelikož je každý začátek těžký, i kontrola mysli přináší na počátku jisté problémy. Člověk by však neměl zapomínat na podporu z duchovních sfér a připomínat si slova Pána Ježíše Krista: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno."

Pokud člověk pozoruje negativní impuls, objekt či obraz, je v tu chvíli velice přístupný odpovídajícím energiím, tedy i přijímaným myšlenkám, které se k němu začnou "lepit". V tomto případě negativním. Ty se v mnohem větší míře začnou "přetahovat" o vaši pozornost a vaše další ovládání. Nezapomínejte, přátelé, že už pozorováním negativních obrazů, životních a každodenních výjevů na sebe přitahujete vše negativní a pak už je jen krůček k tomu, abyste byli těmi, kteří zlo v nejrůznějších podobách produkují a ho reprezentují...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve fázi současného žalostného vývoje lidstva je potřeba být obezřetný a prožívat vše ve svém životě VĚDOMĚ. Být "při vědomí" (zdaleka ne jen ve smyslu fyzickém) a jednat ve svém životě vědomě a na základě svých vlastních, pravých myšlenek a pocitů, však není vůbec osvojenou dovedností lidí na Zemi, jak lze vyhodnotit ze současného stavu lidstva na planetě Zemi. Lidé jsou tak silně ovládaní, že nedokáží rozpoznat dobré od špatného. Pro mnohé jsou i ty nejhorší skutky, jako je například "zabijačka" (tedy záměrné a násilné usmrcování živých, duchovních bytostí), pouhou zábavou, tradicí, důvodem k oslavě a hodokvasu. Toto je zábava lidstva, které se samo označuje za VYSPĚLOU CIVILIZACI, nejvyšší inteligenci v nekonečném vesmíru...

Sami si můžete právě v tuto chvíli vyzkoušet, jak na vás samotné působí výše uvedené obrázky. Pokuste se postřehnout POCIT, tu konkrétní VIBRACI, která vás "zasáhne" při jejich sledování. Rozlište kvalitu vibrací, které vás budou oslovovat. Které obrázky produkují pozitivní, jemnohmotné vibrace (radosti, lásky, míru a pravdy) a produkují odpovídající pocity, a které ty negativní a hrubovibrační, zjistěte sami, přátelé. Každý "to má" stejně, neboť každý z nás je svou podstatou Stvořitel Nejvyšší (s tím se museli Pseudotvůrci při prznění lidských bytostí smířit, pamatujete...). A pokud se skutečně zaměříte na své PRAVÉ MYŠLENKY A POCITY, pokud rozlišíte pozitivní myšlenky od těch, které se za pozitivní chtějí vydávat a vás tak obelstít, pak PRAVDU VŽDY PROCÍTÍTE. Pak procítíte, kým opravdu jste a budete tím. Pak začnete řídit a žít svůj život vědomě a přesně tak, jak sami chcete.

VŠE, CO EXISTUJE, JE VIBRACE...

A tak ještě jednou... Jelikož je každý začátek těžký, i kontrola mysli přináší na počátku jisté problémy. Člověk by však neměl zapomínat na podporu z duchovních sfér a připomínat si slova Pána Ježíše Krista: "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno."

obr.: Pálení čarodějnic. Negativní zábava lidstva na Zemi, která vyjadřuje jeho morální a duchovní úpadek a absolutní nepochopení závažnosti chybných voleb těch, kteří tyto činy páchali v minulosti, včetně jejich dopadu na současné lidstvo, jež se z těchto chybných voleb minulosti vůbec nepoučilo. Na hranici končily životy těch, kteří ZNALI PRAVDU o ŽIVOTĚ, kteří se snažili říci lidem, kdo jsou, jak se mohou vyléčit či vymanit z područí mocných, kteří ovládali jejich životy a svobodu. Na hranici končily pozemské životy těch, kteří se snažili ostatním říci, že DOBRO je něco jiného, než strach, otroctví, bída, podřízenost, závislost... Snažili se ze všech sil sdělit lidem, kým opravdu jsou a proč stojí za to tím být. Za to všechno byli "pro jistotu" včas upáleni, neboť pro MOCNÉ a jejich MOC byli tito vědomí lidé samozřejmě hrozbou.

A dnes? Dnešní lidstvo se pro změnu - nezměnu - opět náramně baví, pálí si pro radost loutky nejrůznějších a nejhrůznějších podob (dokonce svých bližních, které nemají rádi), a dokonce dětem nabízí vyspělá společnost (včetně vzdělávacích institucí!) výbornou - NEGATIVNÍ - zábavu. A negativní stav má zaručenu poslušnost a podřízenost dalších a dalších generací, které vychovali stejně nevědomé davy dříve narozených.... Jaké tato zábava průběžně přináší plody v životě každého zúčastněného a zainteresovaného jedince, už ale víte, přátelé...

Nenechte se ovládat, jako to dělá většina.

Vy jste sem přišli, abyste se na TO rozpomenuli a NEUPADLI DO PASTI jako většina.

Vy jste TI, kteří to přišli dokázat. Není to úkol jednoduchý, ale to jste věděli PŘEDEM. Na to jste se dlouho připravovali.

Nepřišli jste nepřipraveni.

NEKONČETE DŘÍVE, NEŽ se POKUSÍTE NAPLNIT SVOU MISI.

ZVÍTĚZÍTE.

PROTO JSTE TADY PŘIŠLI.

PROTO TADY BYLI VŠICHNI TI, KTEŘÍ PRAVDU ZNALI A PŘEDÁVALI JI OSTATNÍM, BEZ OHLEDU NA SVŮJ PROSPĚCH, NA ODSOUZENÍ OSTATNÍCH, NA OBĚŤ, KTEROU PŘINESLI...

A LIDSTVO SE STÁLE NEPOUČILO... jak je to možné, ptáte se...?

 

(7)

Působení negativních sil

 

Ještě nikdy nebylo působení negativních temných mocností tak silné, jako v nynější době, nacházející se na přelomu vývojových period, resp. před ukončením nadvlády negativního stavu na Zemi.

Člověk potřebuje ochranu a sílu k boji proti četným negativním vlivům a impulsům, které pronikají do jeho vědomí zvenčí, na základě nejrůznějších forem veřejného života (dokonale, do detailu a předem naprogramovaného), ale vznikají i v něm samém na základě nekontrolovaných myšlenek, představ, na základě duchovní lability, slabé vůle, lhostejnosti vůči morálním hodnotám, bezcitností a nedostatkem lásky k přírodě i k životu vůbec.

Vědomí každého člověka se pokouší negativně ovlivnit svými negativními impulsy přímo negativní, zlé mimozemské rasy, které na člověka působí permanentně (skrze nejrůznější ovládací programy) a ovlivňují jeho myšlení a následně jednání.

Boj proti destruktivním silám a negativním pocitům není snadný. Existuje skutečně pouze jediná cesta k vítězství nad negativním stavem. LÁSKA, nejvyšší síla a nejsilnější energie Vesmíru, pouze TA dokáže negativní stav v jakékoli podobě a formě roztavit ZLO. LÁSKOU překonáte všechny překážky, LÁSKOU se stanete odolní vůči negativním vlivům, LÁSKOU a s LÁSKOU dokážete naprosto VŠE. LÁSKOU probudíte LÁSKU tam, kde je jí málo, kde chybí.

Boj proti destruktivním silám všeho druhu není snadný, proto dále uvádíme několik rad, které  vám mohou pomoci získat sílu a větší odolnost, bude-li člověk ochoten o nich přemýšlet a přijmout je jako jednu z cest k naplnění svého životního poslání.

Kdo je tedy připraven vám kdykoli pomoci?

Milióny mírumilovných vesmírných přátel, obyvatelé pozitivních vesmírných planet a civilizací jsou vám neustále nablízku, kdykoli a kdekoli připraveni VÁM POMOCI. Tyto vesmírné civilizace touží pomoci vám, přátelé. Pomoc nám, lidem na Zemi patří také k jejich poslání. Formy jejich pomoci jsou rozmanité a čistě individuální, pomoc je vždy v souladu s duchovní úrovní daného člověka a jeho touhou po skutečné pomoci. Co je pomocí pro jednoho, nemusí být pomocí pro druhého, který potřebuje něco jiného. Každá bytost se duchovně vyvíjí (nebo nevyvíjí, resp. propadá do temných světů) přesně podle toho, jak sama na sobě pracuje, proto je vše, včetně pomoci pozemšťanům, maximálně individualizovanou formou práce těch, kteří pomoc poskytují, ale také těch, kteří ji přijímají.

Kdo ještě nabízí nezištnou pomoc každému, kdo po ní upřímně touží? Pomoc v jakékoli podobě a formě Vám, přátelé, kdykoli a kdekoli poskyne také sám Pán Ježíš Kristus, Stvořitel Prvotní Všeho a Všech. Ostatně Tento, Nejvyšší je neustále VE VÁS. Je součástí VÁS. VY JSTE JÍM. ON JE VÁMI. Je tedy zřejmé, že pomoc dostáváte v KAŽDIČKÉM OKAMŽIKU SVÉHO BYTÍ. Je také zřejmé, že MÁTE NEOMEZENÉ MOŽNOSTI. VŽDYCKY JSTE JE MĚLI. V každém okamžiku svého bytí, kdy zapomínáte na své neomezené schopnosti, toužíte po pomoci. A tu také dostáváte. Ve formě, jaká je pro VÁS KONKRÉTNĚ NEJVHODNĚJŠÍ, jaká VÁM SKUTEČNĚ PŘINESE TO, PO ČEM TOUŽÍTE.  Kolik lidí si této pomoci a RAD všímá? Kolik lidí registruje ve změti svých (i cizích) negativních myšlenek, slov, činů, starostí, přetvářek, problémů a dalších záměrně šlechtěných produktů negativního stavu, že DOSTÁVÁ ODPOVĚDI NA SVÉ OTÁZKY? víte, ŽE V KAŽDÉM OKAMŽIKU BYTÍ DOSTÁVÁTE RADY, CO DĚLAT, ABYSTE DOSÁHLI SVÝCH PŘÁNÍ, SNŮ A CÍLŮ? ABYSTE SE DOSTALI DOMŮ? VAŠE PODSTATA S VÁMI MLUVÍ NEUSTÁLE. Jak by také ne, vždyť jste JÍ, JÍM.

Vaši ANDĚLÉ STRÁŽNÍ jsou dalšími bytostmi, toužícími Vám kdykoli pomoci. Jsou to pozitivní, vysoké duchovní bytosti, které doslova obklopují vaše těla. Andělé strážní vás neustále chrání, hlídají, varují v případě nebezpečí a radí vám, když nevíte kudy kam. Někteří lidé jejich přítomnost také vnímají. Každý člověk může mít různé množství andělů strážných, záleží pouze a jen na něm samotném, nakolik s nimi touží spolupracovat, nakolik upřímně touží po pomoci v tomto pozemském, fyzickém světě plném nebezpečí a nepříjemných svodů. Počet andělů strážných každého člověka se zvyšuje s jeho duchovní úrovní. Jakmile pracujete na svém duchovním růstu, začínáte se zajímat o svou podstatu a komunikovat s ní, rozpomínat se na podstatu svého bytí, pak přitahujete energie, jež odpovídají těmto vašim pozitivním činnostem, snahám a projevům. Jakmile zvyšujete vibrace svých těl (svou pozitivitou, svým láskyplným životem), pak jsou to právě vaši strážní andělé, které k sobě přivoláváte a srdečně je prosíte o pomoc v případě potřeby. Stejné přitahuje stejné, vzpomínáte.... Andělé strážní vám vždy poskytnou tolik ochrany a pomoci, kolik budete potřebovat, abyste zvládli svůj pozemský život podle vašich představ, abyste naplnili své pozemské poslání co nejlépe. Abyste našli cestu Domů. Abyste byli šťastni. Vše opět záleží jen na Vašem duchovním uvědomění, na Vašem duchovním růstu, na tom, jak kráčíte vzhůru po své duchovní životní cestě, směrem ke Stvořiteli Prvotnímu Všeho a Všech.

VÁŠ VĚDOMÝ LÁSKYPLNÝ ŽIVOT V SOULADU S KOSMICKÝMI ZÁKONY STVOŘITELE PRVOTNÍHO VŠEHO A VŠECH VÁM ZARUČUJE OCHRANU PŘED VŠEMI NEGATIVNÍMI NÁSTRAHAMI VAŠEHO BYTÍ.

VÁŠ VLASTNÍ ŽIVOT JE VŽDY JEDINÝM DŮKAZEM TÉTO VĚČNÉ PRAVDY...

Duchovní světelné bytosti a ochránci, včetně Stvořitele Nejvyššího, neustále člověku pomáhají vysíláním pozitivních posilujících myšlenek a snahou po odhalení určitých chyb. (Je možná také pomoc na fyzické úrovni (záchrana před utonutím a dalšími nehodami, přemístění...). Pomoc může být účinná pouze v tom případě, je-li člověk ochoten naslouchat svému vnitřnímu hlasu  a hlasu svého svědomí, otevírat se působení svého duchovního průvodce a využít svoji vůli k pozitivní životní orientaci.

 

Již téměř před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus varoval - volně řečeno: "Buďte opatrní, abyste nepodlehli pokušení. Mnozí k vám přijdou v rouše beránčím, ale jsou to draví vlci, kteří vás nepřestanou pokoušet, dokud se nestanete jejich kořistí." Všechny lidské tvory se však nepodaří těmto negativním silám ovládnout. Nejlepší ochranou je pevná víra v Boha - Pána Ježíše Krista. Ježíš také říkal Petrovi: "Ty jsi Petr, a to je skála. Dám ti klíče od nebeské říše a všichni, kdo ve mne věří, budou zachráněni. Síly pekel je nepřemohou." Bude-li vaše víra a důvěra v tuto přislíbenou pomoc skálou v příboji těžkých životních pokušení, stanete se vítězi. Vítězi nad těmi, kteří vás chtějí strhnout do temnoty a utrpení a zároveň vítězi nad sebou samými. Nad svými negativními zvyklostmi, vlastnostmi a návyky. Dodržujte proto Božské zákony a především zákon vzájemné lásky, porozumění a pomoci, který je závazný pro celé lidstvo. Láska tvoří, chrání a vede do vyšších dimenzí života, kam temné síly nemohou působit. Snahou negativních sil je ničit, rozvracet, zasévat nepokoj, neshody a zlo všeho druhu. A právě síla lásky je silou, která jim v jejich činnosti brání. Zejména v dnešní době probíhajících strukturálních změn celé planety Země i jejích životních forem se objevují nesčetné negativní projevy rozvratu a nedostatku lásky. Každý člověk má pouze své mínění a věří, že jen ono je správné, není ochoten přistoupit na argumenty dalších, nevidí jejich bídu ani potřebu pomoci. Bezohledně, sobecky sledují jednotlivci, ale i celé národy pouze cíle vlastního osobního prospěchu. Touží po hmotném zisku, bohatství, slávě a moci.

Kam povede tato snaha po pouhém uspokojování tělesných potřeb, bez ohledu na utlačovanou a trpící duši. Pouze do otroctví těla, do otroctví negativních sil, které přinášejí jen velmi krátké uspokojení. Vnitřně prázdní lidé si nejsou schopni uvědomit, že jejich podstatnou část tvoří jejich vyšší já, jejich duše a duch, kteří touží po odpoutání, po blízkosti svého Stvořitele a působení podle věčných zákonů života. Člověk tuto svoji složku nezná, neuznává a ponižuje nedůstojnými skutky i slovy vnucovanými negativními neviditelnými silami temna. NIC NEŽ SVOBODNÁ VOLBA KAŽDÉHO ČLOVĚKA. NIC NEŽ PROJEV JEHO NEVĚDOMÉHO BYTÍ, KTERÉ NIC DOBRÉHO ČLOVĚKU NEPŘINESE.

 

Znáte jistě úsloví: "Řekni mi, kdo je tvým přítelem a já ti řeknu, jaký jsi". V tom je obsažena i pravda, týkající se působení neviditelných sil na člověka.

Vyhledáváte- li blízkost lidí pozitivně žijících, jejichž charakterové kvality a životní orientace směřují k naplnění univerzálních zákonů života a lásky, vytváříte si i vy lepší podmínky pro odolávání negativním silám. Nejbližším takovým přítelem je váš duchovní průvodce (andělíček strážný), i když jej, z vašeho pohledu, neznáte. Jste-li silní a s pomocí vašeho duchovního vůdce (anděla strážného) schopni odmítat veškerá pokušení, zůstanete pány sami nad sebou. Důsledkem je pak vnitřní klid, dobrá duševní pohoda, pocit spokojenosti a smysluplnosti vlastního života.

 

Stýkáte-li se s těmi, kteří vás odvádějí od víry v dobro a nejvyšší spravedlnost, od zákonů Božích, od morálky, od čistoty k požitkářství, nečestnosti a bezohlednosti, vystavujete se působení celých šiků neviditelných negativních sil. Vaše svobodná vůle a také vaše vždy účinná modlitba jsou nejsilnějšími zbraněmi proti těmto nepřátelům duchovního růstu. Ježíš Kristus, který sám na sobě bolestně prožil působení negativních sil, nám ve svých slovech odkazuje jednoduchou modlitbu: "Otče, děkujemeTi, že nás chráníš od všeho zlého."

 

Kontrolujte proto své myšlenky, zárodky budoucích skutků, posilujte svoji vůli v pozitivním smyslu a odmítejte lež a neupřímnost. Přichází-li silné pokušení hrozící, že vás přemůže, obracejte se o pomoc k vašemu duchovnímu průvodci a ke Stvořiteli. Věřte, že touto cestou vám JE VŽDY POMOŽENO. Nabízejte svou lásku svému okolí, pomáhejte si navzájem nést své životní břímě. To je cesta vedoucí k naplnění vašeho životního poslání.

 

V poslední době dochází k velkému rozmachu všemožných samozvaných "duchovních" nauk v celosvětovém měřítku. Někteří lidé jsou plně zaměření na poznání negativních mocností a boj proti temným silám, snažícím se plně ovládnout lidstvo. Nejsou to jen démonické síly, které lidem škodí, na zemi působí i zemřelé duše zdržující se ve sférách blízkých pozemskému životu. Vyživují se životní silou lidí a našeptávají jim a vnucují nedobré myšlenky i skutky (blíže v předchozí podzáložce Smrt je radost, pozn. webu). Dnešní člověk proti tomu vlivu v důsledku své nevědomosti není schopen dostatečně bojovat. Tyto osobnosti jsou označovány jako temné inteligence, které se vzdálily od Boha a rozsévají nenávist, závist, rozpory a hádky. Podněcují ke zlým skutkům všeho druhu. Člověk je většinou nevidí ani necítí, i když se zdržují v jeho blízkosti a pokoušejí se ovládnout jeho mysl. Chtějí ho tak odvést od Boha a morálně kvalitního života. Tyto negativní bytosti jsou duchovně mrtvé. To znamená, že nejsou schopny života v harmonii s Bohem, od kterého se svými zlými skutky neustále více vzdalují. Jasnovidci, kteří mohou vidět tyto bytosti, je popisují jako deformované či znetvořené postavy snažící se člověka ovládat silou nebo lstí. Existují i lidé, kteří na základě jejich působení končí svůj život násilnou smrtí. Také šílenství nebo bezcitná brutalita mohou být výsledkem působení těchto sil. V lehčích případech pak svádějí lidstvo k neřestem, požitkářství, opilství a podobně. Jejich činnost a reakce lidí na ni, Ize přirovnat k šachové hře. Naším partnerem mohou být dobří, ale i méně dobří protihráči. Tah po tahu procházíte společně celou hrou a nevíte, zda jednotlivé rozhodnutí vás dovede ke ztrátě či vítězství. Dobrý hráč, schopný ovládat a kontrolovat svoje myšlení, jedná rozvážně. Dovede si představit reakci svého protihráče v příštím okamžiku a je schopen se proti negativnímu tahu bránit. Koncem hry může být výhra, prohra nebo i remíza. Při své životní partii nezapomínejte, že zlo, kterému je uvolněna  cesta, působí  bezohledně  a tvrdě. Nezapomínejte, že inteligence temných sil je vysoká. (Negativní mimozemšťané mají průměrný IQ kolem 200. Pseudotvůrci pak mají veškeré vědění jako má Stvořitel Prvotní Všeho a Všech!). Již Petr ve svých dopisech varuje před inteligencí temných sil připravených pohltit vše, co je jen možné. Sledují vývojové proměny lidstva a jsou schopny se přizpůsobit neustále se měnícím podmínkám i stupni lidského vývoje. Stvořitel ve své hluboké moudrosti však dovoluje této síle růst jen do určitého stupně. Pouze do doby, kdy je prospěšná pro získávání zkušeností, a tím zároveň i schopnosti odolávat. Temné, nekvalitní myšlenky, nezvládnuté pudy, neuvážené skutky a slova i nečisté představy dávají životu svůj charakter. Dáváte-li ve svém životě prostor těmto nepříznivým projevům, otevíráte tak bránu pro zlé fluiduální bytosti. Jestliže například člověk není schopen mluvit pravdu, přitahuje neustále další a další inteligence lží a podvodů. S každou další nepravdivou myšlenkou a nečestností negativní síla roste. Dotyčný jedinec není nakonec schopen rozeznat, kdy mluví pravdu a kdy lže, neboť je úplně nad nadvládou nepříznivých negativních sil.

Obdobná situace nastává i v ostatních oblastech, kdy člověk podléhá vlastním morálním chybám. Pokud se vaše vůle postaví proti nízkosti, lži a klamu, je to počátek cesty k probuzení vyššího vědomí. V takovém případě můžete počítat s podporou čistých duchovních bytostí. Proste o ni, děkujte za ni a otvírejte se pro její příjem. 

V dnešní době působí na zemi celé zástupy negativních živlů, jejichž existenci si většina lidí neuvědomuje. Působí zde však současně i množství čistých, božských inteligencí. Jasnovidci jsou schopni je rozlišovat podle intenzity vyzařovaného světla i podle esence, kterou vyzařují. Lidé, kteří dosahují vyšších duchovních otáček, jsou schopni vyciťovat svým vnitřním, otevřeným duchovním srdcem (uprostřed své hrudi) světelné pozitivní informace a energie z Nebe a jasně je rozlišit od těch negativních produkovaných temnou stranou. Nepopsatelně příjemné, vonné esence vyšších božských bytostí již samy svým charakterem upozorňují na rozdíl proti páchnoucímu oparu, obklopujícímu negativní živly. Kvalitu bytostí působících na člověka lze samozřejmě rozeznat také podle jejich inspirací a skutků. Pozitivní duchovní bytosti jsou připraveny pomáhat a vést člověka k vyššímu poznání. Nikdy ale nic nevnucují, neporoučejí a vždy respektují svobodnou vůli lidí. Chcete-li se naučit rozlišovat mezi neviditelnými silami, začněte konečně sami u sebe. Pozorujte se bez příkras a omluv. Vzdejte se všeho nečistého a nízkého. Snažte se čistotou svých myšlenek a skutků přitahovat také čisté síly světla, které vás chrání před vším nedobrým.

V životě člověka existuje jediná správná cesta, cesta za Pravdou. Tento cíl dosáhnete sledováním stop Pána Ježíše Krista, vedoucích k Nejvyššímu Poznání. Mějte odvahu, sílu a vůli znovu vstávat, znovu začínat, i když často upadnete. S pomocí vašich světelných duchovních průvodců dosáhnete jednou ryzí vnitřní čistoty, přinášející pocit nejvyššího blaha.

 

 

(8)

Ochrana před negativními vlivy

 

Člověk je schopen bránit se nemocem, bídě, lidem, kteří na něj vysílají své negativní myšlenky, ale i vlastním prohřeškům. Může chránit nejen svoje tělo, ale i svou duši. Prvořadou ochranou jsou kvalitní myšlenky, slova i činy, které respektují božské zákony. Člověk činící dobro je chráněn neviditelnými posly světla a není tak často vystavován nebezpečí prohřešků a nejrůznějších negativních impulsů. Intenzita této ochrany odpovídá výši duchovního stupně.

Člověk blokovaný nepříznivou energií svých nedobrých skutků není schopen přijímat ochrannou energii poslů světla. Jiný jí plně otevírá brány myšlením, jednáním a uctíváním vyšších životních hodnot. Rozhodnutí vždy náleží člověku. Hledá-li člověk harmonii s Bohem, odevzdává se zároveň pod Jeho ochranu. Důvěřuje-li člověk duchovním silám, ochrana a pomoc jsou mu vždy nablízku, jsou mu vždy k dispozici.

 

Člověk není odkázán pouze sám na sebe. Celý život jej doprovází jeho duchovní průvodce, také Pán Ježíš Kristus i vesmírní přátelé. Všichni tak každému dodávají sílu, útěchu, varují před nebezpečím a nepravostmi, radí mu a vedou jej cestou života v případě, že se člověk vést nechá. Nechat se vést pozemským životem není vpravdě lehké. Hlas vašeho svědomí se občas ztrácí a působení duchovního průvodce tak zaniká v hluku a chaosu dne. Většina lidí je přesvědčena, že pouze oni sami jednají a rozhodují. Domnívají se, že nemají čas na vnitřní soustředění, na naslouchání svému vnitřnímu hlasu či svému duchovnímu průvodci. Jednají pak často pod vlivem ukvapených, nezralých myšlenkových impulsů. Nečiňte proto důležitá rozhodnutí ukvapeně. Je dobré nechávat závažná rozhodnutí na ráno, neboť člověk může během spánku komunikovat se svým duchovním průvodcem. I když mu tento kontakt nebude po probuzení zřejmý, situace v mnoha případech bude jasnější. Lépe dovede zvážit všechna pro i proti. Máte-li možnost, snažte se získat určitý čas pro vážná rozhodnutí. Tím vytváříte i prostor pro intuitivní příjem vnuknutí a cenných rad duchovních bytostí.

Ochranou proti působení negativních našeptávačů může být blesková modlitba. Vědomé obrácení se o pomoc k vašemu duchovnímu průvodci, přátelům z Nebe nebo ke Stvořiteli milovanému. Modlitba však musí být doprovázena láskou a důvěrou v pomoc Nejvyššího. Prázdné odříkávání stereotypních modliteb bez vnitřního prožitku je bezúčelné. (!) Mnozí poznali působivou sílu vroucího volání o pomoc. Zvláště ti, kteří stáli tváří v tvář smrti, vědí, co znamená s plnou důvěrou prosit o pomoc. Ta přichází mnohdy ve formě tak zvaných zázraků. Na člověku záleží, s jakou pravdivostí a hloubkou dovede o pomoc prosit. A také na něm je, jak tuto pomoc dovede později zhodnotit v dalším životě. Neproste ale o pomoc jen v okamžicích velkého nebezpečí. Obracejte se denně ke Stvořiteli a musíte si být jisti stálé ochrany.

Také duševní harmonie je dalším ochranným prostředkem. Zde platí zásada zůstat pánem sebe sama, umět ovládat své myšlenky, citové návaly i výbuchy, nálady i různá duševní rozpoložení. To vše jistě není lehké a vyžaduje dlouhá cvičení. Dosažené výsledky však představují nesmírnou hodnotu v životě člověka.

Znáte jistě z vlastní zkušenosti situace, v nichž slovo od slova stoupá napětí a rozčilení, které většinou končí v hádkách. Jejich pokračováním bývá pomstychtivost či dlouhodobá nenávist. Klidem, rozvahou, sebeovládáním, kontrolou slov i myšlenek je možno toto napětí neutralizovat a zabránit dalším nepříznivým následkům. Ten, kdo se nenechá vyprovokovat k výbuchům zlosti, silným výrazům, sporům, zůstává nejen pánem sebe sama, ale i každé situace. Neztrácejte tedy nikdy vládu nad sebou samými, vyhněte se emočním výbuchům, jejichž původ lze většinou hledat ve vlastní ješitnosti. Vyveďte své protivníky svým vnitřním klidem. Touto cestou se učíte vítězit nad sebou samým, ale zároveň i bráníte negativním mocnostem, aby se živily energií, uvolňovanou každým negativním vzrušením. Získáte tak více stability, více vnitřní síly a stanete se i oporou pro své přátele.

V otázce ochrany proti negativním silám hraje důležitou roli i celková životní orientace. Pozitivní orientaci lze vyjádřit například slovy: Jsem volný, nic mne nepoutá a sám nic nespoutávám. Jsem veselý, spokojený s tím, co mi život přináší. Těchto několik málo jednoduchých slov má nesmírně hluboký význam. Jisté staré přísloví říká: "Kdo neztrácí veselost, zůstává králem." Čistá radost je výrazem vnitřního světla, tepla a lásky. Obohacuje nejen vás, ale také všechny ostatní. Tento dar má každý člověk. Je to dar Stvořitele. Každý člověk už šťastný JE. Jen si to neuvědomuje. Až si to uvědomovat začne, pak to bude také prožívat. Vnitřní radostnost a vyrovnanost nálad pramení z určité vnitřní zralosti. Ale především z procítění vaší vlastní podstaty. Vy už šťastní JSTE, přátelé. Není nic, co by vám v tom mohlo zabránit. Jen vaše vlastní představy. O PODMÍNĚNOSTI. Podmíněnosti všeho. Podmíněnosti vašeho vlastního ŠTĚSTÍ. Myslíte si, že když nebudete mít to či ono, když nedosáhnete toho či onoho, když se nestane to či ono, pak prý NEMŮŽETE BÝT Šťastni. Je to falešná představa, která vás neustále udržuje ve strachu, neštěstí, napětí, smutku, zlosti, nejistotě, honbou po něčem, co už dávno MÁTE. Myslíte si, že musí být splněny jisté PODMÍNKY, a pak byste prý mohli být šťastni. Skutečnost je jiná, přátelé. VY KE ŠTĚSTÍ VŮBEC NIC NEPOTŘEBUJETE. Štěstí není otázkou potřeb ani podmínek. Štěstí prostě JE. Ať se vám to zdá pro váš pozemský život jakkoli nepravděpodobné či nemožné, vězte, že je to TAK. Dříve nebo později si toto uvědomí a prožije každý... (Blíže doporučujeme například čteníčko Hovory s Bohem III. nebo Falešné představy (Všechno je jinak)). Radost je energií, spojující člověka s kosmickými silami. Věčnost patří veselému člověku, protože věčnost je domovem bytostí veselých, vyrovnaných a šťastných. Radost a veselost doprovázejí růst, tvůrčí činnost, důvěru a úspěch. Svým charakterem poskytuje účinnou ochranu člověka, jenž s její pomocí mnohem lépe zvládá tíhu životních povinností a "bojů". Pocit volnosti přináší ochranu proti strachu a omezování všeho druhu, proti nízkosti a spoutávajícím společenským dogmatům. Zůstaňte tedy vnitřně volní, osvobození od všeho, co brání rozpětí a růstu vaší duchovní bytosti. Každý člověk touží vnitrně po volnosti a rozletu. Neboť volnost a svobodná vůle jsou dary Stvořitele. Na zemi, spoutané tolika předpisy, zábranami, utlačováním, nevědomostí, domýšlivým přeceňováním moci, zůstává podobná představa pro mnohé jedince pouhou touhou. Podstatou této touhy je touha duše po všeobecné lásce. V tomto životě však na mnoha místech naráží na pozemskou nevědomost. Nemalá část dnešního lidstva neví nic o cíli a smyslu vlastního života. Stává se tak snadno obětí podlých a brutálních jedinců, zneužívaných negativními silami. Nevědomost je třeba odstranit vědomím o duchovní stránce života v oblastech, kam se lidská duše vrací po smrti, a také o tom, že každý bude dříve či později nést zodpovědnost za všechny své činy. Nevědomost dnešního lidstva se týká mnoha oblastí. Jsou to především životní zákony přírody, existence vyšší duchovní pravdy, existence nejvyššího Tvůrce a nadzemských inteligencí, právě tak jako existence temných sil.

 

 

 

 

 

 

Jedná se také o nevědomost v otázce vzniku tělesných i duševních nemocí. Nevědomost o nebezpečích, jimž se člověk svojí nezralostí vydává na pospas. Odstraňování nevědomostí představuje také jednu z účinných forem ochrany proti negativním silám. Také vhodná strava, poskytující tělu i duši dostatek síly, může významně přispívat k ochraně proti negativním silám. Někteří lidé se pod vlivem nesprávných církevních názorů domnívají, že věčné blaženosti mohou dosáhnout jen skrze nemoci a utrpení. To je ovšem omyl! Zdravé tělo přispívá k celkové harmonii a podporuje zdravé duševní a duchovní procesy. Proto má člověk přiměřeně pečovat o své zdraví, a tak zároveň vytvářet i další formu ochrany. Povinností každého člověka je pečovat o svůj celkově dobrý stav. Dobrý stav těla i duše.

Vydejte se tedy po světelných drahách univerzálních božských zákonů, aby poznání Nejvyšší Pravdy korunovalo vaši dlouhou pozemskou pouť.

 

(9)

Drobné osobní chyby

 

Člověku s malými znalostmi duchovních zákonů se jeví drobné negativní vlastnosti jako bezvýznamné. Pro toho, kdo touží dosáhnout vyšších duchovních hodnot, znamená každá negativní vlastnost velmi mnoho. Uvědomuje si, že velké věci vyrůstají právě z těch malých "bezvýznamných" životních projevů, návyků a činů. V rámci duchovních zákonů přijímám plnou zodpovědnost za všechny své činy, tedy i za své "malé" přestupky. Pokud jste byli nevědomými dětmi, nesli za vás odpovědnost vaši rodiče. Vaše dospívání prohloubilo vaše vědomosti o životě a s tím přineslo i odpovědnost za vaše skutky a dodržování pozemských zákonů. Nikdo se nemůže vymlouvat na své příbuzné, přátele, známé a sousedy a přičítat jim vinu za vlastní prohřešky. Každý odpovídá za vlastní činy a nic mu nepomůže zapírání, ani maskování osobních chyb. Pravdou je, že člověk může na určitou krátkou dobu zastírat před sebou i ostatními své nedostatky. Touto cestou však nikdy nedosáhne skutečného vnitřního klidu.

 

Člověk často hodnotí své nedostatky slovy: "Vždyť to dělají všichni a nestojí to vlastně za řeč." Tyto malé chybičky se vracejí znovu a znovu a jejich intenzita ponenáhlu roste. Výčitky svědomí, které takové projevy přinášejí, bývají snadno a rychle potlačovány. Omluvy a výmluvy pro vlastní chyby je vždy možno poměrně snadno najít. Ale i za nimi stojí neviditelní protivníci vaší dobré vůle a snahy po poznání Pravdy (negativní entity ještěři z pekel a zlí duchové). Snaží se zabránit vašemu duchovnímu pokroku, aby se mohli dále vyživovat energií vašich nedobrých skutků. Člověk se musí rozhodnout bud'to pro boj s nimi, nebo nevědomou lhostejnost. Velké věci, jak již bylo řečeno, vyrůstají z maličkostí. A právě zde musíme začít stavět. Narůstání těchto tak zvaných maličkostí totiž přináší zvyšující se tlak, vytváření stále nových vláken a pout, která tkají neviditelnou síť, stále více a více vás obmotávající. Není vždy lehké si toto vše uvědomit. Jako příklad lze použít mezi lidmi velmi rozšířenou závist. Mnozí říkají: "Ta troška závisti, to je přece lidské, tu má každý z nás, s tím se již musí počítat." Závist je ale ve své podstatě jednou z nejsilnějších negativních vlastností. Její živnou půdou je vlastní přeceňování, domýšlivost a pýcha. Začíná to nenápadnými myšlenkami: "Můj známý má to a ono, on to nepotřebuje, má stejně dost, já to potřebuji jistě víc a nedostanu nic." Takové a další příklady jistě všichni známe z denního života. Kdo závidí, i když nepatrně, vzdaluje se od pramene lásky ve svém vlastním nitru. Jakoukoli závistí si člověk staví překážky na cestě duchovního růstu. Pokud se závist uhnízdí v mysli člověka, není lehké se jí zbavit. Brání vnitřnímu růstu a postupně vytváří prostor pro lži a další nectnosti. Může vyvolávat i pocity pýchy a často končí ve výčitkách či urážkách.

Pýcha představuje další velmi významnou překážku pro člověka hledajícího duchovní hodnoty. Zároveň vytváří prostor pro působení celé řady negativních myšlenek. Pod vládou pýchy není pro člověka nic dobré, na všem nachází chyby, pouze on sám, jak je přesvědčen, stojí ve své důležitosti nad všemi ostatními. A pravděpodobně nezná výrok Ježíše Krista o třísce v oku svého bratra a trámu v oku vlastním.

Již před 2000 lety učil Ježíš Kristus, jak je důležité bojovat proti malým chybám.

Domníváte se, že dnešní lidstvo je lepší než za časů Ježíšových? Přemýšlíte více o vlastních chybách než o cizích, přemýšlíte o tom, jak je odstranit? Přímost a upřímnost k sobě samým, porozumění a láska k ostatním, to je cesta proti licoměrnosti, pýše a sobeckosti všeho druhu. Cesta k zlikvidování pocitu, že jenom my máme pravdu a my máme právo soudit okolní svět.

 

Velmi rozšířenou nectností u dnešního lidstva je také lhaní. Je běžně používáno jako pomocník v nepříjemných životních situacích, k dosažení osobních zisků i jako ochrana před snížením vlastní důležitosti. Někteří lidé si namlouvají, že lež je v určité nouzi dokonce ctností, že touto cestou vlastně někomu pomáháme, někoho ochraňujeme. Ale skutečná pomoc má vždy hlubší účinky než vylhané předstírání skutečnosti.

 

Také výmluva je v podstatě lež. Lidé ji používají denně. Své počínání omlouvají tím, že "to přece dělá každý, je to vlastně jen maličkost, vždyť to jinak ani nešlo". Výmluvy používá jenom ten, kdo je otrokem vlastních chyb, slabostí a negativních sklonů mysli. Ježíš Kristus říká: "Pokrytci, proč ke mně přicházíte? Chcete mi nastrojit léčku! Ve vašich srdcích máte stále připravenou lež." Ježíš tvrdě vystupoval proti lži i výmluvám. Tedy i proti lhaní v nouzi. Lež je lží a sebedojímavější patos tuto skutečnost nezmění.

Připomínejte si často Kristova slova, že každý z vás musí do posledního haléře splatit svá provinění. Všechny negativní sklony vaší povahy musí být přeměněny v opak, musí být vyrovnány všechny následky vašich myšlenek, slov i činů, protože duchovní budoucnost vyžaduje nezatíženého člověka. V duchovních sférách je pro vás připravena nezištná pomoc a láska, ale začít musíte vy sami. Můžete pak získat sílu odolávat negativním vlivům a připravit se pro působení nekonečného ducha.

 

(10)

Lidská vůle

 

 

Vůle je jednou z vlastností ducha, jež mu byla dána při stvoření společně s láskou a moudrostí. Nejvyšší existenci nelze pochopit ani vnímat fyzickými smysly a pomocí rozumných úvah. Bůh je Duch a také člověk svým původem je duchovní povahy. K této své původní formě se opět vrátí zpět, až pomocí reinkarnací v hmotném těle dosáhne tak vysokého stupně duchovního vývoje, aby byl schopen opět žít v čistém fluidálním prostředí božských sfér. Vůle, moudrost a láska mají z duchovního hlediska stejný význam. Svobodná vůle každého lidského jedince je v duchovních úrovních plně respektována. Jak je svobodná vůle uznávána na zemi, víte sami dobře z vlastní zkušenosti. Vlastní morální zatížení a hmotné okolnosti lidského pozemského života jsou příčinami relativity svobodné vůle na zemi. Rozsah svobodné vůle každého odpovídá jeho duchovnímu stupni a zodpovědnosti, kterou přijímá za svůj život. Kvalita vašich skutků se zrcadlí v kvalitách vašich životů. Každý skutek je zaznamenán a s ohledem na svoji hodnotu odměněn nebo vyrovnán ve stejné míře, v jaké byl vykonán. To je zákon božské spravedlnosti. "Dnes" trpím, nebo jsem odměněn za to, co jsem vykonal "včera". Názor některých církví, že rozhovorem ve zpovědnici nebo Kristovou smrtí na kříži jsou odpuštěna všechna vaše provinění, je mylný. 

Ukončení pozemské inkarnace Ježíše Krista znamenalo jediné: otevřelo lidstvu cestu pro návrat k Nejvyššímu, cestu do Pravého domova. Ale vaše zatížení musíte odčinit sami. Za vaše nedobré skutky nemůže pykat ani ten, kdo by jejich následky chtěl dobrovolně přijmout. Za všechno, co vykonáte, jste sami odpovědni. Tento vesmírný zákon je neúprosný.

 

Připomeňme jeden z největších omylů lidstva: Pán Ježíš Kristus nebyl nikdy ukřižován. Nesmyslný čin a následně mýtus o Ježíšově ukřižování byl před staletími zcela záměrně a rafinovaně naaranžován a představen lidu samotnou mocnou církví! Mnoho práce měli s tímto činem tehdejší mocní, kdy na kříž místo Ježíše (který před celou akcí "záhadně" zmizel) museli dovléci jiného muže, jemu alespoň trošku tělesnou konstitucí podobného a snad také domaskovaného do důvěryhodného vzezření Ježíše. (Nakonec na kříži stanul jeden z tehdejších zločinců, dle našich informací nějaký zloděj). Ježíš Kristus na kříži nikdy nestanul, tedy nikdy ani netrpěl, není to možné. Žádný člověk, jež vede pozitivní pozemský život (obzvlášť na tak vysoké duchovní úrovni jako PJK) nemůže nikdy ukončit svou pozemskou inkarnaci násilným způsobem. Jednoduše se to neslučuje z hlediska nestejných vibrací, pozitivních v případě Pána Ježíše Krista a negativních v zastoupení násilné smrti, utrpení a mučení. Jednoduše se mu nemohou stát, neboť se vibrace, tedy také myšlenky a činy, neslučují, nemohou vzájemně působit a cokoli negativního způsobit. Tento člověk si negativní skutky na sebe nepřivolá, není tím, komu by se mohly stát. Pán Ježíš Kristus byl ve skutečnosti přemístěn z místa chystaného ukřižování na jiné místo, v souladu s vůlí Stvořitele a tedy také Ježíše, ve spolupráci s pozitivními vesmírnými civilizacemi (konkrétně Aštarovou vesmírnou flotilou).

Co se týče "významu" zpovědnice, ať už je v akci v kostele nebo v jiném "svatostánku", je to další rafinovaný nesmysl, kterým se církev pokouší zuby nehty v lidech vyvolávat a udržovat strach, poslušnost a falešnou víru v odpuštění vašich hříchů (odpuštění podmíněného dalšími rituály a příkazy a zákazy) prostřednictvím vašeho přiznání. Vy nemáte důvod se nikdy nikomu zpovídat. Pouze a jen vy SAMI jste těmi, před kterými skládáte účty (vy jste však zároveň Nejvyšším, který ovšem nesedí v kostele zahalen v rouše a v šeru specifické budky zajišťující jakés takés soukromí pro hříšníky všeho druhu). Veškeré vaše hříchy, tedy chybné volby a jejich následky se vám neustále zobrazují v následcích těchto vašich skutků, které můžete odstranit pouze a jen vy. Neodstraníte ani nezmírníte jejich dopad tím, že je povíte někomu, kdo podle vašeho názoru "má tu moc vaše hříchy smazat či vám alespoň nějaké odpustit nebo zmírnit jejich dopady". Nepotřebujete žádnou další osobu, která se stane odpovědnou a spoluúčastnou vašeho přiznání ke svým chybným volbám. Pokud potřebujete radu, pak si o ni samozřejmě můžete říci. Pokud však potřebujete odpustit své hříchy či je někomu říci, pak nepotřebujete nikam chodit. Neboť Stvořitele máte VŠUDE. V KAŽDÉM OKAMŽIKU, KDEKOLI SE NACHÁZÍTE, KOMUNIKUJETE S NEJVYŠŠÍM. ON JE S VÁMI. PROTOŽE JE VÁMI. Proč potřebujete PROSTŘEDNÍKA k tomu, abyste komunikovali s Bohem? Proč se domníváte, že VY SAMI NEZMŮŽETE TO, co ten, komu se zpovídáte? Kdo vám řekl, že VY SAMI NEZMŮŽETE NIC, ŽE JSTE JEN SLABÝMI A HŘÍŠNÝMI LIDMI, SE KTERÝMI MÁ BŮH TOLIK TRÁPENÍ, ŽE CO MŮŽE, RADĚJI VÁM ODPUSTÍ? Kdo vám řekl, že VY SAMI SE NEMŮŽETE ZBAVIT SVÝCH HŘÍCHŮ, ODČINIT SVÉ CHYBNÉ VOLBY... ŽE VÁM NEMŮŽE BÝT ODPUŠTĚNO, pokud TO neučiníte PŘESNĚ TAK, JAK MÁTE, PODLE KONKRÉTNÍCH PRAVIDEL, HLÁŠEK, PŘEDNESŮ, POKLON, MODLITEB, DARŮ KOSTELU, OBĚTÍ VŠEHO DRUHU...? KDO VÁM TO VŠE ŘEKL? VAŠE CÍRKEV?

Nejvyšší - Stvořitel Prvotní Všeho a Všech VÁM POMÁHÁ V KAŽDÉM OKAMŽIKU VAŠEHO ŽIVOTA, KDYKOLI A KDEKOLI SE NA NĚJ OBRÁTÍTE. Komunikovat s Nejvyšším a radit se s ním můžete v kuchyni, u vody, u lékaře, v kostele, v lese, u kadeřníka, v bazénu, nebo taky na střeše vašeho domu. Jste v neustálém kontaktu s Nejvyšším, kterého mnozí hledají pouze v kostele. (A skutečně jen hledají, neboť většinou nikoho nenacházejí). Nemusíte chodit do kostela, abyste si uvědomili, že je VÁM DÁVNO ODPUŠTĚNO. Jakmile pochopíte, že nikdo další není odpovědný za vaše volby ani za jejich dopady včetně jejich odpuštění, pak poznáte, že jste VY SAMI TĚMI, kteří si ODPOUŠTÍ, ZBAVUJÍ SE SVÝCH NEDOSTATKŮ, jež k těmto chybám vedly a zmírňují tak dopady těchto chybných voleb. Nejdříve musíte odpustit sami sobě své chybné činy, pak si uvědomíte, že to stejné pro vás už dávno učinil NEJVYŠŠÍ. NEBOŤ VY JSTE STVOŘITEL. OBRAŤTE SE KE STVOŘITELI kdykoli potřebujete. Obraťte se SAMI K SOBĚ, kdykoli potřebujete. Dříve nebo později stejně zjistíte, že komunikujete se SVOU VLASTNÍ PODSTATOU, tedy s BOHEM. NA POMOC STVOŘITELE SE MŮŽETE SPOLEHNOUT. VŽDY. VAŠE ČISTÉ SRDCE A LÁSKA JSOU JAZYKEM VAŠÍ KOMUNIKACE S BOHEM.

Zpovídání, resp. tlachání v negativní kobce zvané zpovědnice, je další (kolikátou už) narafičenou hrou na udržování vaší falešné (násilné) poslušnosti a nevědomosti. Mějte na paměti, že místo tlachání ve zpovědnici je třeba uvědomit si své NEOMEZENÉ MOŽNOSTI A SCHOPNOSTI, uvědomit si své neustálé SPOJENÍ S BOHEM, odpustit sám sobě chybné volby, kterých litujete (ale ne proto, že se bude Bůh zlobit, přátelé, Bůh se nemá proč zlobit, jak by se mohl zlobit na svobodnou vůli, kterou vám dal? Nezapomeťe, že Bůh si nepřeje nic jiného, než co si přejete VY), a více je nečinit. Pracovat na svém duchovním růstu, to je vaše jediná pozemská práce, namísto vynuceného ("to se tak přece dělá od nepaměti", "nechce se mi, ale to by byl hřích nejít ke zpovědi..!" - pročpak, Bůh by vás potrestal? Kdo vám to říkal? Vaše církev? Ojoj!) povídání s farářem nebo jiným "duchovním", který mnohdy ani netuší, že Bůh nic nepotřebuje, nic neočekává, nikoho nesoudí, nikoho neobviňuje ani netrestá, nikoho nestraší, nic nepožaduje.

...že Bůh nesedí v honosném kostele a nečeká na hříšné duše, aby je spasil...

Nesete také zodpovědnost za směr své životní cesty a za směr, jímž se ubírá vaše svobodná vůle. V těchto momentech se nelze vymlouvat například na rodiče nebo působení různých zevních činitelů. Stvořitel dal každému člověku inteligenci, moudrost a niterné vyciťování Pravdy svým vnitřním duchovním srdcem, aby mohl rozeznávat správnost cílů, ke kterým se obrací jeho vůle.

Nenechte se NIKDY zotročovat cizí vůlí a sami nechtějte NIKDY spoutávat ostatní !!!!!!

Při hledání správné cesty vám mohou pomoci například slova: "Otče, děkuji Ti za pomoc, že díky Tobě nalézám Pravdu a správnou cestu!"

Mějte vždy na paměti, že...

"SPRÁVNÁ MODLITBA NENÍ PROSBOU, NÝBRŽ VYJÁDŘENÍM VDĚČNOSTI"

ČIPOVÉ OTROCTVÍ je tak blízkou budoucností, že nezbývá příliš času na další chybné volby.

NOVODOBÉ OTROCTVÍ INSPIROVANÉ RANÝM KAPITALISMEM A VNUCOVANÉ (resp. námi nenásilně a tupě přijímané) NÁM PŘEVÁŽNĚ ASIJSKOU KULTUROU, již ovládnutou tímto otrockým systémem v plném rozsahu, je každým dnem silnějším a rafinovanějším ovládacím programem, který umlčuje a udržuje v nevědomosti téměř všechny pozemšťany. VÍCE A VÍCE SI NECHÁVÁME UKRAJOVAT Z NAŠICH SOCIÁLNÍCH HODNOT A VÝDOBYTKŮ MINULÉHO STOLETÍ, KTERÉ TAK PRACNĚ NAŠI DĚDOVÉ, OTCOVÉ, BABIČKY A MATKY PRO NÁS S LÁSKOU BUDOVALI.

 

 

 

 

 

 

 

Lidstvo žije v době, kdy změny v okolnostech jeho vnějšího života symbolizují zásadní obrat, přibližující se, aniž by si to lidé uvědomovali. Formy dnešního pozemského života jsou již značně vyčerpány. Nenechte proto ostatní rozhodovat o drahocenných okamžicích vašeho vlastního života. Jste potomky Boha, jste povoláni k duchovnímu růstu a vývoji. Obsah slov: "Já jsem Cesta, Pravda a Život," vám nemůže nikdo zprostředkovat:

Sami se musíte k prožití jeho obsahu propracovat. Zbavte se všech hmotných i dogmatických pout a vyzbrojeni svou vůlí, inteligencí, moudrostí a láskou se vydejte na cestu, kterou vám ukázal Ježíš Kristus, cestu k návratu do říše Ducha. Cestu lásky, která jediná je zárukou naplnění života. Svobodné rozhodnutí člověka je zdůrazněno i ve slovech Ježíšových: "Kdo chce být mým učedníkem, vezmi svůj kříž a následuj mne!" Jakmile dojde k takovému rozhodnutí ve vaší mysli, bude i vaše vůle posilována z vyšších oblastí. Jasná, čistá a láskou naplněná vůle je světelným paprskem, který vás vede k cíli. Na této zemi je však v dnešní době člověk s takovou vůlí jen velmi vzácným hostem.

 

Svobodná vůle všech bytostí je odvozena od absolutní vůle Stvořitele. V PRAVÉM slova smyslu JE tato vůle totožná s vůlí KAŽDÉ BYTOSTI. Aktivací negativního stavu a odmítnutím kosmických zákonů věčného života se vůle člověka začala od vůle Stvořitele lišit. Vůle byla rozhodujícím činitelem při takzvaném pádu, kdy se bytosti nejvyššího řádu (DUCH) Pseudotvůrci vzdálili od univerzálních Božích zákonů. Svobodná vůle všech dalších následných bytostí (zfabrikovaných pseudotvůrci za konkrétním účelem konat PROTI kosmickým zákonům a pokusit se tak dobýt Stvořitele) se tak začala poněkud odlišovat od toho, co bylo v Absolutnu jediné možné a co jediné existuje - LÁSKA. Pokud by lidská vůle nebyla svobodným prvkem, nýbrž automatickou součástí, dodržující životní zákony, nikdy by nedošlo k pádu pod vlivem negativních sil. Stvořitel Nejvyšší nesvázal žádné bytosti žádnými pouty a Pseudotvůrci se této volnosti rozhodli svobodně využít (zneužít) k aktivaci negativního stavu, se všemi následky, o kterých se sami chtěli přesvědčit. Negativní stav byl aktivován a to, co dokázal a jak neustále pracuje, prožívá každý člověk (nejen na Zemi) na vlastní kůži. Zvědavost, nerozumnost, neschopnost odolávat negativním vlivům, domýšlivost a přesvědčování sebe, že jakákoli bytost popírající Stvořitele Prvotního Všeho a Všech a odmítající život podle vesmírných zákonů je schopna nahradit Nejvyššího a přežít i bez Lásky, vedly k bolestnému procitnutí. Vedly ke ztrátě čistého fluidálního těla, k jeho zhmotnění i k bolestné cestě inkarnací.

Bolest a utrpení jakožto následky chybných - avšak svobodných - voleb lidstva jsou cestou k pochopení Božského zákona vzájemné lásky a společné cesty všeho tvorstva ke Stvořiteli. Pozemský život a jeho (falešná) podmíněnost je nástrojem k poznávání vlastní podstaty (rozpomenutí se na ni), poznávání vlastních chyb a pochopení řádu univerzální existence. Je jedinečnou a neopakovatelnou možností pro duchovní růst. Tak jako dnes, i v minulých dobách se člověk nerad podroboval daným vesmírným zákonům. Chtěl se stát stále větším a mocnějším, chtěl dělat jenom to, co se mu zlíbí, poroučet, vládnout, ovládat a mít absolutní moc nad všemi a vším, bez ohledu na ostatní, na Lásku, Spravedlnost, Jednotu, tedy bez ohledu na kosmické zákony života, zákony Stvořitele. Toto konání pramenilo a neustále pramení (v současné fázi vývoje (úpadku) lidské civilizace se projevuje ve všech oblastech lidského bytí) z nevědomosti, těžkého ovládání a odmítání kosmických zákonů. Kdo neví, čím ve skutečnosti je (duchovní bytostí, která touží pouze duchovně růst, vrátit se Domů, do Pravých světů a v konečné fázi splynout s Nejvyšším), ten z nevědomosti koná proti kosmickým zákonům. Následky svého konání však beze zbytku prožívá a bude prožívat tak dlouho, než se rozpomene, že neexistuje nic než LÁSKA. Je s podivem, že ačkoli člověk mnohdy trpí následky svých chybných voleb, je ochoten a schopen je neustále a znovu opakovat. Je ochoten zažívat - tedy zcela dobrovolně - nepříjemné okamžiky, které jej ještě více utvrzují v jeho zlobě, zoufalství, pocitu nespravedlnosti, strachu a všech dalších negativních rozpoloženích, jež jsou produkty negativního stavu a které ve skutečnosti neexistují. Negativní stav si mne ruce. Dílo se mu - zatím stále - daří... Nic než svobodná volba lidí, jež se nechávají zotročovat těmi, kteří stejně jako oni nechápou, že neexistuje nic než Láska. Proto prožívají falešnou realitu - nenávist ve všech podobách a formách.

Jelikož lidstvu chybí poznání sebe sama, není ani správně využívána jeho svobodná vůle. Mnozí lidé jsou naplněni dobrou vůlí. Jak by se měla projevovat tato tak zvaná dobrá vůle? Za prvé předpokládá poznání vlastních nedostatků, které jsou v rozporu s věčnými kosmickými zákony. Za druhé je to snaha a ochota tyto nedostatky přiznat. Za třetí snaha své chyby napravit a do budoucna se jich vyvarovat. Za čtvrté ochota přijímat životní zkoušky, jejichž zkušenosti otevírají cestu dosud nepoznaných morálních i univerzálních zákonů.

 

Tyto věci nestačí znát pouze teoreticky, ale je nutné je přenést do denního života. A to lze pouze vlastní aktivitou. Vědomou prací na sobě samém, s jasným cílem a vírou v dosažení výsledku. Co může pomoci člověku tento úkol splnit: 

 

1. Prosba o ochranu a pomoc z duchovních sfér.

Milovaný Stvořitel neustále vidí, že většina lidí stále neodhaluje své vlastní ovládání (Ještěry z pekel) a že tak ze své svobodné vůle stále znovu a znovu propadá starým chybám a omylům. Stvořitel Prvotní Všeho a Všech a všechny vysoké duchovní bytosti s každým člověkem neustále komunikují, radí mu a pomáhají po každém pádu a neúspěchu znovu vstát a s dvojnásobnou silou se pokusit znovu a znovu uspět, nakročit cestu směrem Domů. S jejich pomocí a ochranou to dokážeme všichni. Ostatně Stvořitel si nepřeje nic jiného, než co si přejeme my, Jeho milované DĚTI, milí človíčkové... Vrátit se Domů...

2. Harmonie, dobro, láska a ušlechtilé skutky.

Snažte se smířit se svými protivníky a odpustit a zapomenout, že vám ublížili. Každý by rád viděl dobrou vůli u druhého, ale musí ji nejprve sám prokázat, aby ostatní viděli jeho příklad.

 

3. Nezištnost, obětavost, kvalitní myšlení, mluvení a jednání.

Vědomý a duchovně vyspělý člověk říká jen to, co si myslí. Vědomý člověk koná v souladu se svým myšlením a mluvením. Jeho myšlenky jsou pozitivně nasměrované, obsahují Pravdu, Radost a Lásku a všechny jejich obměny. Pozitivní myšlenky se odrážejí v pozitivních slovech a následně činech. Uvědomělý člověk aktivně pracuje na tomto svém růstu. Neříkejte něco jiného, než si myslíte. Pak sami sebe brzdíte v duchovním rozvoji, sami sebe srážíte dolů a vzdalujete se od Domova. Vše, co konáte, čiňte nezištně, neočekávejte prospěch či odměnu, neboť pravý - pozitivní čin je odměnou sám o sobě. Tou největší a nejžádanější.

 

4. Na základě vlastních zkušeností (a možností) pomáhat ostatním na duchovní cestě. (Blíže také v záložce Vaše pomoc všem, pozn. webu).

 

5. Pravdivost za všech okolností.

6. Zbavení se stálých starostí o budoucnost a své hmotné statky. Důvěra v pomoc Stvořitele, který nám je stále nablízku a zná všechny naše potřeby.

7. Soustavné posilování dobré stránky vlastní vůle. Neboť proces poznávání nemá nikde hranice.

 

Bylo by možné uvést celou řadu dalších podobných příkladů, ale člověk musí hledat také sám. Učit se z toho, co mu přinášejí okolnosti jeho života, neboť neexistují dva naprosto stejní jedinci, kteří by například pojem dobré vůle byli schopni chápat zcela stejně. Hledejte proto ve svém životě dobro a lásku, pokoru a víru ve Stvořitele, abyste nalezli svůj vnitřní poklad.

 

(11)

Síla modlitby

 

"MODLITBA NENÍ PROSBOU, NÝBRŽ VYJÁDŘENÍM VDĚČNOSTI"

Modlitba je jeden z nejúčinnějších prostředků na duchovní cestě, daný člověku Bohem. Duchové vysokých božských sfér předávají tuto pomoc do nižších duchovních sfér, odkud ji další bytosti přenášejí k člověku v případě, že mu bude tato pomoc prospěšná a nebude poškozovat nikoho druhého. Modlitbu nelze chápat jako ustálené schéma, stejné pro každého jednotlivce. Jedna a tatáž modlitba nemusí být pro každého člověka stejně vhodná a stejně účinná. Každý člověk je jedinečnou individualitou s rozdílným myšlením, pociťováním, reakcemi, vnímáním i prožíváním. Stereotypní modlitby automaticky odříkávané neproniknou až do nitra. Individuální formulace modlitby by měla vyplývat ze stavu vnitřní odevzdanosti, touhy po přiblížení k Bohu, z pocitu důvěry a lásky. Taková modlitba vás může vynášet do nekonečných prostor ducha a otevírat cestu k vnitřním prožitkům člověka dosud nepoznaným.

 

Pokud modlitba vychází ze srdce a stoupá výš než pouze k lidským rtům, může se stát oblažujícím proudem vnitřní energie a cestou ke spojení s Nejvyšším. Modlitby většiny dnešních lidí se však vytvářejí pouze v úrovni rozumu. Ten na základě svých omezení nemůže dosáhnout duchovních oblastí. Rozum je nástroj, určený především pro oblast hmotnou a lidskou z běžného hlediska. Je-li však spojen s vyšší inteligencí, můžeme jeho činnost označit jako moudrost. A moudrost je již božským projevem v člověku. Modlitba vysílaná na základě moudrosti a nesobecké lásky je schopna dosáhnout nejvyšších sfér.

 

Lidé si často představují nejvyšší bytost k obrazu svému. To znamená, že jí přisuzují lidské vlastnosti a projevy. Čím větší je naše pokora, úcta, láska a důvěra, čím hlubší je pochopení božských zákonitostí, tím účinnější je síla modlitby. Celý vesmír je prostoupen vibracemi modliteb, pulzujícími v souladu s nejvyšším zákonem. Snažte se proto poznat pravou podstatu Božství, bez dogmatických představ a předsudků. Pak budete schopni milovat s úžasnou vnitřní silou, neboť nejvyšší láska vám vyjde vstříc.

 

Ježíš Kristus řekl: "Tomu, kdo má, bude dáno, ten, kdo má málo, ztratí i to." Kdo má málo snahy, důvěry a zájmu o vnitřní život, kdo neprosí o pomoc, netouží po blízkosti Pravdy, ztratí i to málo, co měl. Ten, kdo má vůli, důvěru a lásku, bude obdarován silou na cestě za poznáním. Kristův návod k modlitbě lze vyjádřit takto: "Chceš- li se modlit, opusť tento svět, vejdi do komůrky svého srdce a zde se tiše modli. Nestav se na veřejná místa a nemodli se hlasitě, aby to lidé viděli a slyšeli!" V tichu vlastního srdce jste Bohu nejblíž a žádná modlitba, vycházející z této oblasti, nezůstane bez účinku.

    obr.: Skutečná modlitba versus pseudomodlitba nevědomého, poslušného davu bez vlastního vyciťování a přesvědčení ("Dělají to v kostele, tak to musím dělat taky...")         

Pomoc může přijít v případě potřeby také například ve formě klidu a vnitřní síly pro pochopení významu a zvládání vašich potíží. Neobávejte se ničeho, neboť Stvořitel ví nejlépe, co je pro Vás v danou chvíli skutečnou pomocí a co Vám usnadní vaši životní pouť. Plně mu důvěřujte, pak se nemusíte ničeho obávat...

Nezapomeňte, naučená a automaticky odříkávaná modlitba nestoupá do duchovních sfér, neboť při ní není v projevu srdce člověka. Ten pak není schopen přijímat ani vyzařovat duchovní světlo, které blokuje činností svých smyslů a rozumu. Takovou modlitbou člověk získá spíše opak toho, po čem touží. Nejvyšší modlitbou je prosba o dosažení moudrosti a duchovní pravdy.

Nezapomínejte, že při modlitbě není potřeba klečet či se někomu a před něčím klanět, není třeba držet ruce tak či onak (pokud se vám tak lépe spojuje s Bohem, ano, ale nedělejte toto nikdy z povinnosti, z nutnosti, kdy vám samotným není příjemně, jen proto, že se "to tak musí"), líbat zem a vykonávat další podobné dogmaticky zažité náboženské pseudorituály, jež ve skutečnosti nemají pražádný smysl (nebo snad opravdu věříte, že Stvořitel toto vyžaduje, že po tomto touží? Že by se rozzlobil nebo vám něco nedal (či dal), když to či ono uděláte nebo neuděláte? Nebo že to snad vymyslel sám Nejvyšší? Přátelé, opět a znovu se rozpomínejte na Pravdu, dokud v tomto hmotném těle ještě můžete..). Stačí s upřímností, s láskou, s úctou a pokorou, z hloubi svého srdce poslat Stvořiteli, Andělům Nebe či svým Andílkům strážným proud své nezištné LÁSKY, jen je pozdravit, potěšit či poprosit o pomoc. Nezáleží na tom, kde se právě nacházíte, VYSLYŠENÍ VAŠÍ UPŘÍMNÉ MODLITBY se nikdy neomezuje na MÍSTO nebo ČAS nebo snad vaše sociální postavení, není nikdy podmíněno "správným" oblečením, postavením vašeho těla, tónem vašeho hlasu, výší vašeho příspěvku do kasičky, zpíváním či snad "správným" přístupem, jaký vám ukazují ostatní.

 

ŽÁDNÝ OKAMŽIK není pro modlitbu a spojení s Nejvyšším VHODNĚJŠÍ NEŽ KTERÝKOLI JINÝ.

ŽÁDNÉ MÍSTO není pro modlitbu a spojení s Nejvyšším VHODNĚJŠÍ NEŽ KTERÉKOLI JINÉ.

Pokud vám někdo říká opak, NENÍ to Pravda.

Pokud vám někdo říká, že vaše spojení s Bohem je jakkoli PODMÍNĚNO, můžete si být jistí, že sám s Bohem ještě nemluvil.

Ostatně zeptejte se sami. Toho, ke kterému se modlíte.

Ten vám to přece již řekl mnohokrát... Nebo jste Jej opravdu neslyšeli?

Nezapomínejte, že Stvořitel Prvotní Všeho a Všech plní každému jeho přání ještě dříve, než o něj člověk poprosí. Proto nám tady Nejvyšší zanechal vzkaz, přátelé...

 

"SPRÁVNÁ MODLITBA NENÍ PROSBOU, NÝBRŽ VYJÁDŘENÍM VDĚČNOSTI"

V této souvislosti nám Stvořitelíček znovu láskyplně radí... "ČASTO OPAKOVANÉ SLOVO SE STANE TVOU FYZICKOU REALITOU"

O modlitbě by bylo možné napsat celé svazky. Toto krátké zamyšlení má za cíl přinést pouze základní poznatky a především vysvětlit, proč mnozí z lidí, ač se často modlí, nedosahují naplnění svých proseb. Důvod je zřejmý...

 

"SPRÁVNÁ MODLITBA NENÍ PROSBOU, NÝBRŽ VYJÁDŘENÍM VDĚČNOSTI"

 

Pro hlubší pochopení s láskou doporučujeme knihu Hovory s Bohem (o tvoření reality pak díl III.), autora N. D. Walsche. Nabízíme také ve čteníčku...

 

 

(12)

Velké zapomnění

V historii lidstva neměly národy, skupinky ani jednotlivci, hledající Pravdu života, snadnou cestu. Negativní síly se snažily duchovní cestu, nebo vůdce, kteří ukazovali správný směr, poškodit nebo zničit a pošpinit čisté pravdy uložené do srdcí hledajících. Pokud se to nedařilo cestou duševní, snažily se o morální úpadek pomocí hmotných zisků, vnějších opojení smyslů, egoismu, bezohlednosti, požitkářství. V nutném případě se jistily fyzickou likvidací těch, kteří byli na správné cestě. Touto cestou potlačovaly morální cítění lidstva i vnímavost pro duchovní pravdy. Pomalu nastalo zapomnění všeho, co představovalo naplnění života nesčetných generací. I Kristus říká: "Setba byla dobrá, ale nemohla dozrát." Duchovní pravdy byly zkresleny a pozměněny tak, aby pomáhaly upevnit světskou moc nebo získat bohatství. To, co zůstalo, byla mrtvá písmena, která dogmaticky svazovala lidského ducha. Tak zakrněla duchovní vnímavost celých generací.

 

Podobně se vedlo i prorokům apoštolům Boží pravdy. Kristus slíbil, že pošle zemi své posly a učitele, kteří povedou lidstvo po správné cestě. Temné síly zasáhly i zde.

Všemožně znemožňovaly rozšiřování duchovní pravdy a dosáhly i toho, že prostředníci mezi člověkem a nebem nesměli pod hrozbou těžkých trestů šířit své učení. Taková situace trvá v některých zemích až do dnešní doby. Poselství duchovních bytostí jsou zesměšňována a odmítána jako výmysly. Přesto na zemi žijí již mnozí, kteří na základě svého duchovního vývoje touží po těchto naukách a touží po světlu Pravdy. Její předávání není ani v dnešní době snadné, ale ti, kteří prožili její působení jako vnitřní skutečnost, pomáhají ostatním, připraveným pro její přijetí. Dnešní lidstvo jako celek se však příliš nenamáhá přemýšlet o duchovních pravdách, a ti, kteří je předávají, nemají snadný úkol. Namísto snahy přiblížit se Stvořiteli, se lidstvo od Něho stále více vzdaluje. Duchovní bytosti však doslova bojují o každou lidskou duši. Přemýšlejte proto, z jakého důvodu žijete na této zemi, jaké jsou vaše úkoly a zda jste zvolili správnou cestu k jejich naplnění. Lidé žijící v honbě za materiálním ziskem považují často víru za fantazii nebo přijímají duchovní pravdy promísené se lží. Pronikne-li občas světlo čisté pravdy až do jejich vědomí, pak nemají na "takové věci" čas a tyto doteky bývají ihned zapomenuty. Přijímání duchovních pravd je pro většinu lidí nepříjemné, neboť duchovní zákon vyžaduje pořádek, odstranění nedostatků a slabostí, jichž jsou lidé otroky.

 

Již ve Starém zákoně se lze dočíst, jak těžké postavení měli proroci. Přinášeli lidem božskou pravdu, učili je žít podle nejvyšších zákonů a vysvětlovali následky jejich přestupování. Ale lidé nebyli spokojeni a říkali: "Raději bychom slyšeli něco hezkého a příjemného pro náš život, ne jenom tvrdá slova a napomínání vašeho Boha." Co se od té doby změnilo? Tak jako tehdy, i dnes odmítá většina lidi plnit své duchovní povinnosti. Pravda je pro ně nepohodlná a nepříjemná. Nehodí se do nynějšího způsobu života, plného povrchního lesku a lži, touhy po slávě a hmotném bohatství. Toho využívají negativní síly k utlumení každé myšlenky na žádoucí změnu. Člověk, který občas přijme určité duchovní impulsy, velmi brzy zapomíná na to, že by je měl uvést do života, a žije tak jako dřív. Cesta od dobrého předsevzetí k jeho naplnění bývá velmi dlouhá. Pokud předsevzetí člověka není doprovázeno i silou jeho vůle, připraveností k boji se starými návyky a slabostmi, k určitým obětem a sebekázni, bude výsledek takového předsevzetí od počátku pochybný. Musíte počítat s těžkostmi a překážkami, které vám stavějí do cesty protivníci světla, živící se vašimi chybami a slabostmi. Tak je snaha člověka po žádoucí změně postupně oslabována a on zapomíná na to, co je v jeho životě podstatné. Nakonec si třeba řekne: "Odsunu to všechno na později, až budu mít více času."

(obr.: dvě nabídky: vlevo je lidem nabízena nevyhovující Pravda, vpravo uklidňující Lež. Na co stojí nevědomí a ovládaní lidé řadu jak na obrázku, tak i ve skutečnosti současného světa, můžete vidět na obrázku a také ve svém každodenním životě).

 

Duchovní průvodce se snaží prostřednictvím hlasu svědomí upozornit člověka na učiněná předsevzetí. On však tento hlas tlumí vědomě, nebo se duchovní práci věnuje pouze povrchně, či dokonce s nechutí. Přitom samozřejmě nevydrží dlouho a vrací se zpět do vyjetých kolejí svého nevědomého žití. Po určitém čase zaslechne znovu svůj vnitřní hlas. A on mu odpovídá: Ach ano, úplně jsem na to zapomněl, zkusím to ještě jednou, ale nevím kdy. Ve většině případů musí duchovní průvodce člověka dlouho a dlouho čekat, a často čeká i zbytečně. Pokud člověk zapomíná na duchovní cíl svého pozemského života, bude mu připomenut po jeho odchodu z hmotného těla. Pak přichází lítost nad promarněným pozemským žitím, které mělo sloužit duchovnímu růstu. Mnozí zde doslova proklínají svou zapomnětlivost, povrchnost, labilitu a závislost na hmotných hodnotách. Pomoc je pouze jedna jediná. Tak dlouho se vracet - v dalších a dalších inkarnacích, až člověk získá duchovní zralost, bude schopen využít své příležitosti a obstát v životních zkouškách. Využijte proto možnost vnitřního (duchovního) růstu, který je cílem vaší inkarnace. Přijímejte vše dobré a čisté a nenechte svá dobrá předsevzetí upadnout v zapomnění. Poslové světla vám pak budou pomáhat na cestě, která je určena každému člověku pro tento život.

 

(13)

Pozemský život

 

Pozemský život není dovolenou, jak by si to někteří lidé přáli. Nemá být dobou klidu a odpočinku, nýbrž obdobím duchovního růstu, který umožňuje dosažení vyšších vývojových stupňů a jeho plody pak při návratu do původního domova přinášejí radost a lásku.

Průběh pozemského života je velmi rozličný. Každý jej začíná na jiném stupni duchovního vývoje (dle dosažené úrovně během všech svých minulých životů) a pokračuje s rozdílným tempem učebního procesu i rozdílnou snahou po dosažení cíle. Mnozí jsou na této životní pouti zdržováni překážkami, které si sami vytvořili svými dřívějšími skutky a volbami. Nyní zase bývají navzdory své snaze svedeni na nesprávnou cestu (negativními entitami a jejich díly, nejrůznějšími ovládacími programy ušitými vám na míru) a nejsou až do konce života schopni najít východ z bludného kruhu.

                                                      

Negativní mimozemšťan               Pseudotvůrce     

Zlý,negativní duch

 

Člověk, snažící se žít podle zákonů Stvořitele, prochází radostí stejně jako utrpením s pevnou vírou ve světlo Pravdy, která jej neustále bezpečně vede. Jedinci bez víry a lásky bloudí a trpí chladem, beznadějí a nedostatkem síly. Povinností člověka by mělo být procházet pozemským životem tak, aby za ním zůstalo alespoň minimum dobrých skutků. Ty pak vedou k vnitřnímu zrání, duchovnímu bohatství i k úspěšnému návratu do nadzemských sfér. Žádný z lidí nepodléhá navěky pozemským konečným zákonům. Každému je dána možnost se od nich pomocí vlastní svobodné vůle oprostit a nastoupit cestu návratu ke Stvořiteli.

 

Před zrozením má každá bytost možnost se vzdělávat a získávat poznatky v odpovídající sféře a v kterémkoliv směru. (Každá bytost se v duchovních sférách vzdělává ve směru svého následného pozemského zaměření. Vybírá si nejen všechny "základní" okolnosti své pozemské inkarnace (rodinu, místo, čas inkarnace a další klíčové detaily svého pozemského života), tak také maximálně poznává a rozvíjí své schopnosti a možnosti v souvislosti s naplněním svého světelného poslání na Zemi. Například, pokud si tato bytost má naplnit své duchovní poslání z Nebe skrze léčení lidí nebo pozitivní uměleckou činnost (má působit jako léčitel nebo jako zdroj božské inspirace ve formě umělecké tvorby, která všem ostatním bude umožňovat rozpomenutí se na svou duchovní podstatu a ukazovat cestu Domů), vzdělává se v duchovních sférách převážně v tomto konkrétním směru, získává veškeré předpoklady pro úspěšné naplnění vybraného poslání. Bytost si neustále zkouší zvládat nástrahy pozemského světa, je plně informována o naprosto všech aspektech bytí v negativním stavu na Zemi, je informována o ovládacích programech negativního stavu, kterými bude také ona pokoušena a neustále sváděna z cesty Světla a Pravdy do pekelných světů, kterými bude odrazována od plnění své mise. Každá bytost, která se takto důkladně a dobrovolně dlouhou dobu (jak dlouho sama chce a potřebuje) připravuje na svou pozemskou inkarnaci, získává tak veškeré znalosti, dovednosti a schopnosti odolat nástrahám omezeného pozemského bytí (bytí ve falešných představách), splnit svou misi a vrátit se zpátky Domů. Moc se na to těší... Doplňkovými vzdělávacími oblastmi pro lepší orientaci v pozemském, negativním světě (záměrně zvolené planety nula) pak mohou být například pozemská náboženství, historie planety, poznatky o různých vědeckých a uměleckých oborech a podobně. Osvojené znalosti si inkarnovaná bytost přináší na Zem ve formě nadání a prohloubeného zájmu o určité pozemské činnosti. Vzpomínky na dobu, kdy tyto znalosti získala, jí však chybějí. Některé bytosti jsou připravovány na duchovní pomoc a službu lidstvu, mají být příkladem, nositelem duchovního poznání a světla tak, aby je ostatní mohli následovat. Ne všichni z nich však splní přijatý úkol. Často po příchodu na Zem volí nesprávný směr své životní dráhy, komplikují si plnění svého tolik vytouženého poslání a potažmo svůj návrat Domů. Tím, že se na Zemi nechávají ovládat, nerozpomínají se na svou pravou podstatu a Pravý Život, uzavírají se pro přijímání impulsů z duchovních domovských sfér, jež jim neustále připomínají smysl jejich pozemské inkarnace. Zaslechnout však mohou KDYKOLI. Kdykoli budou SAMI CHTÍT.

Každá jednotlivá duše je na svou inkarnaci připravována a ví o svém nastávajícím úkolu, tak jako o podstatných rysech své budoucí existence. Každá duše má na zemi úlohu odpovídající jejímu duchovnímu stupni poznání. Pro mnohé nezkušené duše, přicházející na Zem, existují mnohá nebezpečí. Proto je zkušenější bytosti připravují na to, aby byly schopny rozeznávat chyby, omyly, pokušení a negativní ovlivňování, které přináší pozemský život. Je pro nás velmi smutné, když zjistíme, že právě nejlepší jedinci, kteří před svým znovuzrozením byli osvědčenými pracovníky, vyznačovali se mimořádnou pílí i věděním, po příchodu do pozemského života ztroskotávají. Naopak radostná jsou setkání s těmi, kteří svou pozemskou existenci zvládli natolik, aby mohli postoupit do vyšší vývojové dimenze. Často působí naši světelní pomocníci na Zemi, kde jsou schopni poznání, odolávání nástrahám hmotné existence a pomoci ostatním k probuzení a hledání správné životní cesty. Těmto duším můžeme neustále předávat pomoc a lásku. Také pro nás platí základní zákon, že čím více dobra a lásky rozdáme, tím více se nám vrací zpět. Mimo to můžeme prostřednictvím těchto jedinců také prohlubovat vlastní poznání a duchovní vědění. Stvořitel nabízí nesčetné cesty a možnosti duchovního vývoje.

 

Snažíme se rozeznat, která z těchto cest je pro člověka na Zemi nejvhodnější a povede ho co nejrychleji a nejbezpečněji k pramenům síly a štěstí. Úspěch každého jednotlivce na této cestě je pro nás zdrojem štěstí. Jsou to lidé, kteří jsou schopni reagovat na duchovní impulsy a obrátit své kroky na cestu k Tvůrci. Ježíšova slova nám přibližují, jak různí lidé reagují na různé životní situace, které pro ně představují impulsy k vnitřnímu růstu: "Lupiči přepadli muže, který zůstal opuštěn a zraněn ležet na okraji cesty. Levi i kněz prošli kolem něho bez zastavení a bez jediné myšlenky na poskytnutí pomoci. Chudý samaritán, který jej našel a ošetřil, pečoval o něj, než byl schopen jít dále." Každý z těchto tří mužů měl možnost prokázat dobrý skutek a poskytnout pomoc. Zde přichází ke slovu svobodná vůle člověka. Nechá se ovlivnit myšlenkou na pomoc, anebo opačnou, zajišťující osobní pohodlí. Na tom, jak člověk reaguje na tak zvané maličkosti, lze poznat, bude-li schopen plnit vyšší a zodpovědnější úkoly.

 

K tomu, aby se člověk v životě rozhodoval moudře, pomáhá hlas jeho svědomí (duchovního srdce). Tímto způsobem může přijímat hlas jemné inspirace z duchovních sfér a nechat se vést správnou cestou. Mnozí lidé si pomoc z vyšších oblastí vysvětlují slovem náhoda. Nevěřte však na náhodu, náhoda samozřejmě neexistuje. Vše si vědomě řídí každý člověk svobodně a sám, přesně tak, jak chce, ve prospěch svého duchovního růstu, nebo naopak ve prospěch vlastního duchovního propadu. Nespočet duchovních vláken vás spojuje s vašimi duchovními průvodci a přáteli. V případě, že dochází k jejich porušení, pracují jiné duchovní bytosti na tom, aby spojení obnovily tak, aby k vám mohla proudit láska a světlo i povznášející pocit jistoty. I v pozemském, hmotném životě potřebujete učitele, pomocníky a přátele. Ti vám pomáhají splnit vaše pozemské povinnosti. My plníme tyto úkoly ve smyslu duchovním, plníme je s radostí a láskou. Děkujeme Stvořiteli za to, že smíme pomáhat a vést člověka cestou Lásky a Pravdy, ukazovat mu cestu do Pravého domova, i když tuto cestu ani dnes stále mnozí lidé nechápou. Pro každého jednou nadejde čas, kdy si uvědomí, že duchovní hodnoty daleko převyšují hodnoty pozemské. A že právě duchovní svět je jediný reálný a věčný...

 

(14)

Duchovní otupělost

Člověk jako jednotlivec, ale i celé lidstvo, s výjimkou čistých duchovních bytostí, dnes trpí duchovní otupělostí. Následkem porušování božských zákonů se snížila duchovní vnímavost člověka a zhmotnilo jeho fluidální tělo. Většinou je člověk schopen vnímat pouze pomocí svých smyslů hmotný svět. Formy života mimo tuto oblast nezná a nevnímá, pokud nedosáhne určitého stupně vnitřní zralosti a neprobudí se tak z duchovní otupělosti. Ta je v současné době na zemi obzvlášť silná a formuje život celé planety.

(Současný duchovní úpadek lidstva nemá v dějinách obdoby, ale také tato fáze je pouhým důsledkem svobodných voleb lidí všech generací, celých dějin lidstva. Po celém světě dokazují lidé svou nevědomost a duchovní otupělost každodenním způsobem života, násilím, válkami, hladomorem, epidemiemi, politickými konflikty, nepokoji mezi lidmi, pracovními podmínkami, samotnou absolutně bezúčelnou prací všeho druhu (podporující fungování pouze negativního stavu), otroctvím nejrůznějších "moderních" forem, žalostným zdravotním stavem lidstva na Zemi, a například také tím, že se modlí k ukřižovanému Ježíši. Konkrétně tento záměrný církevní falsifikát, jak už víte, plní svůj falešný účel, neboť dodnes silně ovládá masy lidí, kteří věří v trestajícího Boha, a tak neustále živí svou nevědomost a vytvářejí další a další fáze úpadku celého lidstva na Zemi.

Lidé si dobrovolně (z neschopnosti a neochoty pochopit pravý význam všech kosmických zákonitostí, které by znamenaly změnu v jejich dosavadním, negativním (avšak pro ně v nějakém ohledu vždy VÝHODNĚJŠÍM) způsobu života) nasadili rúžové brýle a přesvědčují sami sebe, že je vše v pořádku, že právě oni chápou TU SPRÁVNOU realitu, TU SPRÁVNOU POZICI, TEN "SPRÁVNÝ SMYSL" VŠEHO.

VŠICHNI OSTATNÍ, KTEŘÍ ŘÍKAJÍ OPAK, JSOU SMĚŠNÍ, NEBEZPEČNÍ, ZAVRŽENÍHODNÍ... jsou to neznabozi a mluví za ně Satan.

Lidé mají STRACH (hnací motor veškerého negativního jednání lidí) PŘIPUSTIT A PŘIJMOUT PRAVDU, KTERÁ BY MĚLA BÝT JINÁ, NEŽ TA, KTEROU UZNÁVAJÍ A PODLE KTERÉ ŽIJÍ SVÉ PSEUDOŽIVOTY JIŽ TAK DLOUHOU DOBU. Jsou v zajetí nejen církevních ovládacích programů a nejsou proto schopni zamyslet se nad "obyčejným" kosmickým zákonem energie, který nikdy nemůže umožnit, aby člověk (v tomto případě Ježíš) nacházející se v pozitivním stavu, mohl být zabit, jakkoli násilně usmrcen. Lidé se této pravdy bojí (důkaz SILNÉHO OVLÁDÁNÍ SKRZE STRACH a falešnou představu, že žádná jiná pravda neexistuje), proto tento strach budou jako nevědomé bytosti neustále přiživovat, jej oslavovat, držet si ho a předávat dále tím, že ostatním říkají "nerouhej se, to se nesmí říkat, Pán Bůh to slyší, potrestá tě, půjdeš do pekla..." a podobné nesmysly negativního stavu, jejichž negativní náboj JASNĚ DOKAZUJE, ŽE TAKTO SE BŮH, KTERÝ JE ČISTOU LÁSKOU, NIKDY NEPREZENTUJE. TATO SMĚŠNÁ HRA SE STRACHEM V PODOBĚ TRESTU, KTERÝ MÁ PŘIJÍT ZA TO, ŽE NĚKDO VYCÍTÍ A NABÍDNE OSTATNÍM SKUTEČNOU PRAVDU, KTERÁ JE ODLIŠNÁ OD TÉ STÁVAJÍCÍ, JE TYPICKOU PODOBOU HRY NEGATIVNÍHO STAVU.  Masy lidí po celém světě se tak navzájem ujišťují, že jedině oni znají pravdu (která "kupodivu" nepřináší klidný a láskyplný život, zdraví, věčný život, mír ani jednotu...." jak je to možné... ale co už, asi to nemáme chápat úplně, On to tak určitě chce..." - toť slova nevědomých, ovládaných loutkolidí, ale kdo by se nad tím pozastavoval.. zvláštní, viďte), udržují se vzájemně ve falešné iluzi neexistujících "božích zákonů" hodících se jim do plánu jejich žití, vzájemně se podporují v začarovaném kruhu nepochopení, neznalosti, nevyciťování SKUTEČNÉ PRAVDY. NENALÉZÁNÍ BOHA, to JE TO, CO SPOJUJE DAVY falešně VĚŘÍCÍCH LIDÍ v neznámého Boha. STRACH SPOJUJE. NESPOKOJENOST SPOJUJE. NEZNALOST SPOJUJE. STEJNÝ KE STEJNÉMU SEDÁ. NIC NEŽ OBYČEJNÝ KOSMICKÝ - BOŽSKÝ - ZÁKON STEJNÝCH ENERGIÍ. A v jednotě je SÍLA. Opět důkaz jednoty a síly - tentokrát negativního stavu, jehož důkazem je - prosím, přesvědčte se sami - SOUČASNÝ UBOHÝ A KONČÍCÍ STAV BYTÍ NA PLANETĚ ZEMI.

SOUČASNÝ CÍRKEVNÍ SVĚTOVÝ CHAOS, JEŽ MÁ NE NÁHODNOU A PŘESNĚ TAKOVOU HISTORII, JAKOU MÁ, JE PŘÍMOU A DOSTATEČNĚ SILNOU UKÁZKOU FALEŠNÉ REALITY ŘÍZENOU OD PRVOPOČÁTKU JEŠTĚRY Z PEKEL. Ale kdo by se dnes staral... Už to nějak dopadne.... VŠAK UŽ TO "NĚJAK DOPADNE??????????"

Životní podmínky na Zemi závisí na duchovní vyspělosti obyvatel a zodpovědnosti, kterou za svůj život přijímají. Na počátku nové inkarnace ztrácí jedinec svoje původní - duchovní, absolutní vědomí a je uveden do určitého druhu rotace, vyrovnávající vibrace nadzemských sfér s dočasným pozemským domovem. Podobný proces se opakuje také při smrti člověka. Na základě poměrně dlouhého fyzického zrání rozvíjí postupně inkarnovaná duše svoje vědomí i schopnosti, ale jen těžko se zbavuje duchovní otupělosti rostoucí generaci od generace. Člověka, snažícího se tuto temnotu prorazit a postoupit ke světlu, čeká proto těžká práce.